Vědci zrekonstruovali nejstarší recept světa. Je vynikající a snadno si ho můžete uvařit doma

Tereza Malá | 16. 12. 2022

Nelákalo by vás vyzkoušet si, co lidé jedli před tisíci let? Nás rozhodně ano, proto nadšeně vítáme možnost uvařit si nejstarší recept světa, jehož autor je už asi 4000 let po smrti. Uvařme si společně tuh’u, jakýsi starověký guláš, podle starověkého receptu.

Díky vědcům, kteří se zabývají kulinářskou historií, chemií potravin i studiem písma, jak byly recepty zapsány, máme možnost proniknout k nejstarším známým receptům na světě. Kdysi ale recepty nevypadaly jako dnes, neposkytovaly váhy jednotlivých ingrediencí, spíše se jednalo o seznam všeho, co je v hotovému pokrmu potřeba.

Rozlušti si recept

Jeden je třeba zde: „Používá se maso. Připraví se voda. Přidáte jemnozrnnou sůl, sušené ječné placky, cibuli, perskou šalotku a mléko. Rozdrtíte a přidáte pórek a česnek," napsal autor a kuchař v jedné osobě před 4000 lety. Ač nám tedy přesný postup nebyl zachován, díky týmu odborníků a znalců klínopisu, tedy babylonského systému písma, byl tento pokrm i v moderní kuchyni připraven.

Rekonstrukce receptu je však velmi náročný proces: "Je to jako snažit se rekonstruovat píseň; jediný tón může znamenat rozdíl," řekl odborník na asyriologii, Gojko Barjamovic, který připravoval podklady pro oživení receptu ze staré Mezopotamie.

Recept je sestaven na základě tří tabulek z území Babylonu a Asýrie, které celkem obsahují 25 receptů na dušené pokrmy a vývary. Další dvě tabulky s více než 10 receptů jdou hlouběji s pokyny k vaření a návrhy na úpravu, ale jsou rozbité, a proto nejsou tak čitelné.

Na přípravu jednoho z nejstarších receptů se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jak recepty vypadají?

Pokud očekáváte přesný návod, nenechte se mýlit. Recepty jsou spíše informativní čtyři řádky, zbytek je o předpokladech a zkoušení. Naštěstí význam surovin je i po tisíci letech stejný.

"Všechny potravinářské suroviny dnes a před 4 000 lety jsou stejné: kus masa je v podstatě kus masa. Z fyzikálního hlediska je proces stejný. Je tam věda, která je stejná dnes jako před 4 000 lety," řekla vědkyně Patricie Jurado Gonzalez.

Lidské chuti se totiž s věky nemění, stejně jako zásady přípravy, takže je možné se přiblížit autentickému receptu. Tekuté je tekuté, maso je maso. I když faktem je, že úpravy a použití jehněčího masa v Iráku jsou drobně jiné. Zároveň díky starým receptům víme, že už tehdy existovalo něco jako „mezinárodní kuchyně“, samozřejmě s nadsázkou. Například lasagne, skyr nebo hummus byly vyvezeny ze své domoviny a přizpůsobeny novým chutím, což dokazuje kontakt mezi sousedními kulturami. Příkladem může být naprosto odlišné použití kopru v Iránu a Iráku: zatímco irácká kuchyně používá kopr jen zřídka, v íránské kuchyni je běžný.

Zůstaly oblíbené dodnes…

Mezi kuchaři se podle vědců v průběhu tisíciletí přenáší také prvek showmanství a zručnosti. I mezopotámští kuchaři připravovali složité hostiny vhodné pro vyšší společnost, jak nám dokládají prameny. "Dnes se v arabském světě a zejména v Iráku pyšníme plněnými pokrmy, jako je dolma. Tuto tendenci předvádění se kuchařů jsme tak trochu zdědili," řekla irácká kuchařská expertka Nawal Nasralláh. "V tomto směru mě opravdu fascinovala kontinuita kuchyně a to, co se zachovalo." Podobné zůstalo i používání konkrétního koření, jako jsou šafrán nebo koriandr, petržel a mangold, které lahodí oku i chuti, a také používání rybí omáčky pocházející z řek Tigris a Eufrat. Dnešní dušená jídla z této oblasti jsou obvykle červená z rajčat, která se do oblasti dostala o několik století později, ale chuťové prvky kmínu, koriandru, máty, česneku a cibule jsou stále rozpoznatelné.

Malých změn došly i postupy. Jak uvádí Nasralláh: "Vidím stejnou tendenci od starověku až po dnešek; nepřidáváme jen sůl a černý pepř, přidáváme kombinaci koření, abychom zvýraznili vůni, zvýraznili chuť, a nepřidáváme to všechno najednou, přidáváme to postupně a necháme dušené maso dusit.“

Moderní jedlíci a znalci místní kuchyně mohou v některých starých mezopotámských jídlech rozpoznat prvky komfortních pokrmů několika kultur.

Vědci namíchali lektvar podle dávného receptu Vikingů. Zafungoval zázračně
Magazín

Vědci namíchali lektvar podle dávného receptu Vikingů. Zafungoval zázračně

Vyzkoušejte tuh’u, jakýsi irácký guláš

Toto je právě jedno z tradičních jídel, které je každodenním pokrmem i v dnešním Iráku. Pohli bychom jej nazvat guláš a rýže s chlebem.

K jeho přípravě potřebujete asi půl kila skopové kýty, nakrájené na kostky, trochu vyškvařeného ovčího tuku, jednu nadrobno nakrájenou malou cibuli, sůl, 400 g červené řepy, oloupané a nakrájené na kostičky, rukolu, čerstvý koriandr, šalotku, kmín, trochu piva (dnes asi směs kyselého piva a německého Weißbier), vodu, pórek a 2 rozdrcené stroužky česneku.

Hotové jídlo se pak zdobí koriandrem, jarní cibulkou a koriandrovými semínky.

Ovčí sádlo rozehřejete v hrnci a na něj dáte dusit maso, ideálně v jedné vrstvě. To narychlo orestujete a přidáte cibuli, dokud nezesklovatí. Přidáte sůl, červenou řepu, rukolu, čerstvý koriandr, perskou šalotku a kmín a dusíte dále, dokud se voda neodpaří. Pak podlijete pivem a přidáte vodu. Směs lehce promícháte a přivedete k varu. Snížíte teplotu, přidáte pórek a česnek. Po hodině vaření omáčka zhoustne a „guláš“ je hotov. Talíř ozdobíte a pokrm podáváte s bulgurem vařeným v páře, vařenou cizrnou a chlebem.

Zdroje: www.thefooddictator.com, www.bbc.com, www.oldest.org, YouTube

Tagy Eufrat Gojko Barjamovic Irák Írán maso Mezopotámie pokrm recept Tigris YouTube