O tom, že největší meč světa používali obři, tvrdily legendy již v době jeho vzniku. Není divu. Měří 3,77 metru a váží 14,5 kilogramu. I pokud by ho průměrně vysoký voják zvedl, v bitevní vřavě by s ním manipuloval jen „horko těžko”. K čemu zbraň sloužila a komu patřila? To jsou otázky, nad nimiž si vědci dlouho lámali hlavu.
Největší meč světa
Norimitsu Ōdachi je pojmenovaný po svém výrobci Norimitsu Osafune. Pochází z období Muromachi a byl ukován v srpnu 1446 v provincii Bishū. Nyní je vystaven ve svatyni Kibitsu v prefektuře Okayama v jižní části japonského ostrova Honšú. Podle odborníků patří do třídy japonských mečů známých jako ōdachi.
Tento typ zbraně byl populární od 12. do 16. století. Délka její čepele se pohybovala od 100 cm až do dvou metrů. Nejčastěji ji používali pěší vojáci v předních liniích nebo jezdci na koni. Manipulace s tak dlouhým mečem ale nebyla jednoduchá.
Traduje se, že se zbraň nosila zavěšená na zádech a ne kolem pasu. Aby ji voják mohl tasit, pomáhal mu speciálně vycvičený sluha. Historici zároveň předpokládají, že sloužila k zavěšení praporů.
I přesto, že japonští řemeslníci jsou proslulí svou technologií výroby mečů, zhotovit ōdachi nebylo jednoduché. Čím je čepel delší, tím obtížnější je dosáhnout homogenní teploty vhodné pro kalení. Zároveň jsou nutné také vyšší nádoby, což proces činí dražším. Problém nastává i při leštění. Na rozdíl od normálních mečů, které se pohybují přes leštící kameny horizontálně, ōdachi byly obvykle zavěšeny ze stropu.
Norimitsu Ōdachi
Odborníci si proto myslí, že ten, kdo vyrobil Norimitsu Ōdachi musel být mistrem svého oboru. Další zvláštností je, že je jeho čepel vykována z jednoho kusu. Jeho majitel tak za něj zaplatil nemalé peníze. S největší pravděpodobností nebyl určen k boji, ale symbolizoval oběť božstvu Ame-no-Kaguyama-no-mikoto, bohyni úsvitu, meditace, veselí a umění.
Takový osud totiž čekal většinu ōdachi. Díky svému neobvyklému vzhledu a hodnotě byly v době, kdy je nahradily katany vystavovány v chrámech, s cílem zajistit si zdraví a blahobyt.
Zdroj:
www.en.wikipedia.org, www.ancient-origins.net, www.ancientpages.com
