V Chorvatsku žije celkem patnáct druhů hadů, z toho jedovaté jsou jen tři. Nejnebezpečnější toxiny se skrývají v zubech zmije růžkaté, která je někdy považována za nejjedovatějšího hada Evropy. Ve skutečnosti se o toto chmurné prvenství dělí zmije míĺóská se zmijí tureckou. Ty ale v Chorvatsku nepotkáte.

Zmiji růžkatou lze rozeznat podle klikaté kresby, která ale u šedých samců nemusí být znatelná. Jasněji bývají vybarveny samice, jejichž barva bývá světlejší, hnědá a někdy až oranžová. Zcela charakteristickým znakem zmije růžkaté je trojúhelníková hlava a výrůstek (růžek) nad čenichem.

Stejně jako naši zmiji obecnou, tak i její balkánskou kolegyni můžeme potkat na vyhřátých kamenitých plošinách, v polích i v blízkosti lidských obydlí. Jedy oba druhů se ale liší svým složením; zatímco zmije obecná ůtočí na oběť hlavně kardiotoxiny, které ovlivňují funkci srdce a mohou ublížit hlavně kardiakům, zmije růžkatá disponuje zejména hemotoxiny. Tyto látky rozkládají krevní buňky a narušují cévní stěny. Může tak dojít k vnitřnímu krvácení, které si vyžádá urychlenou transfuzi krve. Zároveň je ohrožena funkce ledvin, v závažných případech dojde k jejich selhání.

Po uštknutí zmijí růžkatou se v postiženém místě vytvoří otok, který se dále rozšiřuje. Je nezbytné, aby uštknutá osoba vyhledala lékařskou pomoc během šesti až osmi hodin, jinak se může stát, že se následky toxinů v těle nepodaří odstranit. Potíže může zhoršit alergická reakce a celkový slabší zdravotní stav postiženého. Nejohroženější skupinu tradičně tvoří staří lidé a malé děti.

Zmije růžkatá je naštěstí plachým živočichem, který kousne, jen když se cítí ohrožený. Pokud se vám ji podaří při toulkách po Balkáně potkat, nepanikařte a nechte ji, ať se odplazí do bezpečí. Rozhodně ji nezabíjejte. Je chráněna zákonem a za její zabití hrozí vysoká pokuta.