Adolf Hitler nenáviděl kuřáky. Tvrdá protikuřácká opatřeni se týkala hlavně žen

Hitler se jako odnaučený kuřák stal velkým odpůrcem kouření.

Hitler se jako odnaučený kuřák stal velkým odpůrcem kouření.

Foto: Wikimedia Commons, By Bundesarchiv, Bild 146-1973-023-19 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de

Adolf Hitler byl abstinent a zatvrzelý nekuřák. V mládí však budoucí vůdce vykouřil 20 – 40 cigaret denně. S touto neřestí skončil proto, že ho prý stála příliš peněz. Jako odnaučený kuřák se tak stal velkým odpůrcem kouření, což se projevilo i mnoha nařízeními vydanými v době jeho vlády.

Rakovina plic byla v minulosti kontroverzní a neznámou záležitostí. Na konci 19. století bylo zaznamenáno pouze jedno procento případů onemocnění tímto typem rakoviny. Všechno se však změnilo v roce 1880, kdy se rozběhla masová produkce cigaret. Tehdy vynálezce James Bonsack představil světu stroj na jejich automatickou výrobu. Jeden takový „robot“ dokázal vytvořit až 200 cigaret za minutu. Snížila se tak jejich cena a rapidně zvýšila spotřeba. Zajímavostí je, že i když na začátku 20. století ještě neexistovaly studie potvrzující vznik rakoviny plic s nadměrným kouřením, v roce 1910 byla v Trutnově vytvořena jedna z prvních organizací bojujících proti tabáku.

Od doby zavedení automatické výroby cigaret pacientů s rakovinou plic přibývalo.  Němečtí odborníci byli právě jedni z těch, kteří na konci první světové války na zákeřnou nemoc upozornili.

Adolf Hitler se smál málokdy. Když už žertoval, bylo to na adresu druhých.

Hitler a jeho trapné pokusy o vtipy: Nesmát se mohlo znamenat smrt

Ve třicátých letech se na základě německých vědeckých studií příčiny rakoviny plic spojily s výfukovými plyny z automobilů, rentgenovým zářením a hlavně s kouřením tabáku. Německý internista Fritz Lickint tehdy řekl, že konzumace tabáku je „nejlepším způsobem, jak vysvětlit nárůst rakoviny plic.“ V německých zemích se také poprvé objevil termín „pasivní kouření“. Ve 30. letech spustilo Německo první, v té době nejúspěšnější, veřejnou protikuřáckou kampaň. Nastala řada omezení spojených s kouřením, například ve vojenském letectvu. Hitler mimo jiné financoval německý Institut pro výzkum tabákových rizik, který prováděl dlouhodobý výzkum škodlivých účinků tabáku.

V průběhu druhé světové války Německo proti kuřákům ještě přitvrdilo. Například přídělové lístky na tabák vůbec nedostávaly ženy. Hitler potřeboval zdravé rodičky, které by Německu daly zdravé árijce a silné vojáky. Budoucí maminky tak byly od nikotinu odrazovány. Příděl cigaret byl snížen i vojákům. Ti místo nikotinu dostávali velké dávky pervitinu.

Adolf Hitler na WesterplatteZdroj: Wikimedia Commons, By Autor nieznany - Instytut Pamięci Narodowej, Public Domain, https://commons.wi

Úplný zákaz dostalo Luftwaffe a pošta.  Nesmělo se kouřit ani v protileteckých krytech. Vůdce zavedl zákaz kouření v městské hromadné dopravě, zdravotnických zařízeních a následně na všech úřadech. Regulace pocítili i návštěvníci restaurací a kaváren. Zvýšila se také daň z tabáku. V roce 1943 byl zaveden zákaz kouření osobám mladším 18 let. Proti tabákovým výrobkům silně bojovala politická propaganda a výrazně se omezila reklama na cigarety. Protitabákové organizace, které v té době fungovaly, byly také proti konzumaci alkoholu s obsahem lihu. Opatření během nacistické vlády fungovala na německý válečný personál, na širokou veřejnost však příliš velký dopad neměla. Po pádu Hitlerovy vlády se vše vrátilo do situace z předválečného stavu.