Eleanor Gwyn, známější jako Nell byla známá anglická herečka. Její život před seznámením s králem Charlesem II. je dodnes tak trochou záhadou; uvádí se dva roky narození, a to 1642 a 1650, a tři místa se dosud přou o místo narození: Hereford, Londýn a Oxford. Její příběh je slepen z různých dobových drbů, poznámek, šuškand, a her, ve kterých účinkovala.

Od pracovnice v nevěstinci k herečce


Otec údajně zemřel v oxfordském vězení, když byla Nell ještě maličká. Matka pracovala v nevěstinci a svou dcerku brala často s sebou. Nestyděla se za to a Nell využívala například k tomu, aby "těm hezkým pánům dolila sklenici silné vody". Nell to udělala, aniž by tušila, že pánové jsou dalšími klienty a "silná voda" je brandy.

Když trochu povyrostla, začala prodávat na ulici celou škálu potravin, od zeleninu po ústřice. Později ji matka seznámila se svou dobrou kamarádkou, jež pracovala v divadelní sféře. Matčina přítelkyně ji poprosila, aby si vzala košík a obcházela pány a sbírala od nich peníze. Během toho mohla sledovat, jak na pódiu herci pláčou, smějí se, hádají se a předvádějí samé zajímavé scény. Tento svět ji zcela uchvátil. Navíc si všimla, že herečky mají zástupy fanoušků, především mužského pohlaví; ti Nell strkali do rukou zamilované dopisy adresovány vystupujícím ženám.

K herectví ji nakonec dostal románek s hvězdou divadla Charlesem Hartem. Jako jeho nová milenka strávila v prostorách spoustu času, přiučovala se od ostatních a nakonec se k nim přidala. Byla skvělá, divákům učarovala svým vybraným humorem. Najednou i ona měla zástupy zámožných milenců, mezi nimiž se řadil například Lord Buckhurst. Toho později nahradila titulem o pěkných pár stupínků výš.

Nejoblíbenější milenka Charlese II.


Roku 1668 se seznámila se samotným králem Anglie Charlesem II. Jejich pohled se setkal během představení divadelní hry She Wou'd if She Cou'd a celou dobu spolu flirtovali. Charles a jeho společník neměli na zaplacení večeři a Nell, tažena touhou ke králi, se nabídla, že účet zaplatí.

Než skončila na královském dvoře, zahrála si ve své poslední divadelní hře Conquest of Granada by the Spaniards. Představení muselo být na několik měsíců odloženo, protože těsně po seznámení s králem otěhotněla.

K překvapení Charlesových poddaných a rodiny trval jejich vztah dlouho. Zplodila mu dva syny - Charlese a Jamese - a na královském dvoře se postupně těšila stále větší oblibě. Svým komediálním hereckým umem bavila krále i jeho nejbližší. Jejich vztah nebyl exkluzivní, Charles měl manželku a další milenky, Nell se dělila mezi další zámožné pány. Charles před svým skonáním v roce 1685 řekl bratrovi, ať se o Nell postará a "nenechá ji o hladu", což dodržel doživotní rentou 1500 liber ročně. Také za ni zaplatil veškeré dluhy.

O dva roky umírá i ona. Její smrti předcházela série mrtvic, z nichž ta poslední ji upoutala na lůžko. Věří se, že podlehla syfilisu. Své nastřádané jmění rozdělila mezi děti a příbuzné a část věnovala na charitu.