Německou židli vynalezl pro syrský režim uprchlý nacista; mučí se na ní dodnes

3. listopad 2019 četba na 2 minuty
Sýrie

Sýrie

Foto: Shutterstock.com

Mučicí zařízení zvané německá židle je spojováno s režimem syrského vůdce Asada a používají ho také bojovníci Islámského Státu k tortuře svých zajatců. Málokdo přitom ví, proč se této děsuplné židli vlastně říká německá, když se zrodila na Blízkém východě.

Německá židle může vypadat jako obyčejná kovová židle, její opěradlo se však dá pákou sklápět dozadu. Mučený člověk je k tomuto zařízení připoután s rukama svázanýma nad hlavou a zatímco se sedadlo sklápí vzad, vyvíjí se bolestivý tlak na páteř a dochází až k prasknutí obratlů a nevratnému poškození nervů.

Tento novodobý mučicí nástroj je děsivý nejen tím, že se běžně používá v syrských věznicích a dobře ho znají také fanatici z řad IS, ale navíc má i velice ponurou historii. Vynalezl ho totiž člověk, který získal v mučení lidí praxi během druhé světové války. Jmenoval se Alois Brunner a přezdívalo se mu "pravá ruka Adolfa Eichmanna". Osobně se postaral o to, aby sto třicet tisíc lidí našlo smrt ve vyhlazovacích táborech.

Po válce se mu podařilo uprchnout do Egypta a posléze najít azyl v Sýrii, kde své služby nabídl tajné vyšetřovací službě. Její agenty pak učil nacistické metody, jak vyslýchaným způsobit tu nejukrutnější bolest. Dokonce přišel s vlastním mučidlem - speciálně upravenou židlí, která na jeho počest získala přívlastek "německá".

Jednoho dne však došlo i na Brunnera a syrští předáci usoudili, že ho vlastně k ničemu nepotřebují. Na konci 80. let ho zavřeli do domácího vězení a po nějaké době ho uvrhli do špinavé kobky, kde ho udržovali při životě jednou bramborou denně. Pološílený Brunner se tu nemohl ani mýt a trpěl svrabem. "Zemřel hůř než pes," okomentoval jeho konec jeden z dozorců.

Akční letáky