Slunce kdysi mívalo "ďábelské dvojče", tvrdí vědci. Dinosaury vyhubila právě tajemná Nemesis

Lenka Bělská | 2. 12. 2022

Zrození hvězd je úžasnou podívanou. Není divu, že tento složitý proces láká vědce, kteří se snaží odhalit tajemství vesmírných porodnic. Jeden z objevů ale doslova změnil představy o naší Sluneční soustavě a jejím osudu.

Hvězdy vznikají uvnitř chladných a velmi řídkých prachových a plynových mračen složených z atomů, jež na sebe vzájemně působí gravitační silou. To má za následek, že se pomalu přitahují. Oblaka se tak zahušťují a vzniká protohvězda, jež stále roste. Zároveň se zvyšuje i vnitřní tlak a teplota do té míry, až je zažehnuta termonukleární fúze, při níž se uvolňuje elektromagnetické záření a objekt začne svítit.

Vědci našli podezřelé těleso. Záhadná superrychlá šiška by mohla hostit podivné formy života
Magazín

Vědci našli podezřelé těleso. Záhadná superrychlá šiška by mohla hostit podivné formy života

Kolem naší Sluneční soustavy je řada mlhovin, které slouží jako hvězdné porodnice. Jednou z nich je prachový oblak v souhvězdí Persea. Na něj se zaměřili odborníci z Kalifornské univerzity v Berkeley s cílem lépe pochopit celý proces zrodu. Po analýze dat dospěli k závěru, že všechna tělesa podobná Slunci se pravděpodobně rodí s dvojčetem.

Sluneční dvojče Nemesis

„Na počátku naší studie stála otázka, zda dvoj a trojhvězdné systémy v naší Galaxii vznikají společně nebo se spojují dohromady až po svém zrodu,” vysvětluje astronom Steven Stahler. „Na základě několika matematických modelů jsme zjistili, že většina hvězd, vzniklých uvnitř hustých prachových mračen, má svého partnera.”

Zdroj: Youtube

Pokud jsou výsledky měření pravdivé, kde se nachází dvojče našeho Slunce? To je stále záhadou. Odpovědí by mohla být studie paleontologů Davida Raupa a Jacka Sepkoskiho, kteří v roce 1984 přišli s tvrzením, že na základě analýzy časových řad identifikovali statistickou periodicitu v rychlostech vymírání za posledních 250 milionů let.

Něco velmi podivného se děje se severní hvězdou Polárkou a vědci tápou. Nic podobného neviděli
Magazín

Něco velmi podivného se děje se severní hvězdou Polárkou a vědci tápou. Nic podobného neviděli

Dohromady rozpoznali dvanáct událostí, během nichž vymřeli jak prvoci a bezobratlí, tak obratlovci, včetně dinosaurů. Průměrný časový interval mezi katastrofami byl stanoven na 26 milionů let. Jediným vysvětlením této pravidelnosti byl výskyt astronomického jevu.

Pravidelné vymírání

Svou teorii zaslali odborníkovi z Kalifornské univerzity v Berkeley Richardovi Mullerovi se žádostí, zda je možné jejich tvrzení dokázat. Vědec na základě výpočtů potvrdil, že ano. V případě, že by naše Slunce obíhal hypotetický červený trpaslík.

Pokud by se hvězda nacházela ve vzdálenosti asi 1,5 světelného roku, pravidelně by procházela Oortovým oblakem. Svou gravitací by ho tak rozvířila. V tomto případě by došlo k nárůstu počtu komet navštěvující vnitřní Sluneční soustavu a dopadající na naši planetu. Slabý průlet tohoto tělesa by mohl vysvětlit i další anomálie. Nemesis, jak bylo dvojče naší domovské hvězdy pojmenováno, však stále nebylo objeveno. „S jistotou ale můžeme říct, že kdysi určitě existovalo,” říká Steven Stahler.

Zdroj:

www.popsci.com, www.techsvet.cz, www.astrobio.net, www.en.wikipedia.org

Tagy Berkeley dvojčata hvězda Kalifornská univerzita v Berkeley Richard Muller Slunce Sluneční soustava