Šachy s herci
U diváků nesmírně oblíbený seriál z nemocničního prostředí, především oddělení ortopedie, se začal točit v roce 1976 v mostecké nemocnici pod režijní taktovkou Jaroslava Dudka s názvem Nemocnice na kraji města. Jak se všeobecně ví, do role moudrého primáře Sovy byl původně obsazen Karel Höger, který však nečekaně zemřel na infarkt. Převzal ji a Sovu proslavil Ladislav Chudík. Záběry s Högerem se musely přetočit, tentokrát už v barrandovských ateliérech, ty ze skutečné nemocnice se v seriálu téměř neobjevily.
Ortopedku Alžbětu Čeňkovou měla původně ztvárnit Libuše Šafránková a její představitelka Eliška Balzerová měla hrát sestřičku Inu, milenku doktora Blažeje (Josef Abrhám). Režisér si to údajně na poslední chvíli rozmyslel a obsadil do ní Andreu Čunderlíkovou.
Co se nelíbilo
Televizní diváci měli poprvé možnost sledovat osudy hlavních hrdinů dne 5. listopadu 1978. V úvodu přiváží sanitka na oddělení při autonehodě těžce zraněného hokejového reprezentanta Přemysla Rezka. S ním dle původního scénáře měla prožít žhavý románek nastupující doktorka Čeňková. Ten údajně „překazila“ Dietlova manželka Magdalena, na jejíž popud ho scénárista změnil na pouhé milostné vzplanutí. Uvádí se, že právě ona stála v pozadí jejího příběhu, byla to „její“ postava.
Představitelům strany se zase nelíbilo, že jeden ze dvou synů primáře Sovy měl emigrovat, takže v seriálu má jen Karla (Ladislav Frej). Přestože se Dietl nechal inspirovat skutečnými postavami, z nichž to byl například svérázný Štrosmajer (Miloš Kopecký) či anestezioložka Dana Králová (Hana Štěpánková), při psaní scénáře měl řadu odborných poradců. Ani tak se seriál nevyhnul kritice některých lékařů, kteří poukazovali na „neodborné postupy“ či špatnou formulaci lékařských termínů. Vadil prý i poměr „doktora a sestřičky“, v tomto případě Blažeje (Josef Abrhám) a Iny, či postava lékaře-teoretika Cvacha.
Na následujícím videu se můžete podívat na ukázku z prvního dílu Výročí:
„Bílé pláště“ za hranice
Právě různorodostí postav v nemocničním prostředí a jejich vykreslení, včetně osobních životů a různých osudů, dramatickému ději, nezapomenutelným hláškám a skvělému hereckému zastoupení si získal seriál obrovskou popularitu i v zahraničí, ze zemí východního bloku především v Německu. Tam se dostal za Berlínskou zeď, na německý západ, kde si ho zakoupila televize ARD. Ta se také zasloužila a finančně podpořila dotočení již zmíněných sedmi dílů.
Naši skvělí seriáloví lékaři slavili úspěchy za hranicemi, zapovězen přístup jim ale byl do Sovětského svazu. A důvod? Klamání sovětského pacienta. Taková péče, přístup a vybavení nemocnice prostě nemohla v žádné socialistické zemi existovat. Byla to jen (dle dobových zpráv) zavádějící smyšlenka a propagace západu. Ač nelze popřít, že země srpu a kladiva měla řadu významných vědců, výzkumníků i lékařů, zdravotnictví pro prostého občana nebylo zřejmě oblastí, která by byla prioritou.
Zdroje: www.aplausin.cz, www.extra.cz, cs.wikipedia.org
