V mírně zvlněném údolí Cornwallu leží velký plochý kámen, který zřejmě býval součástí složitější megalitické stavby. Sám o sobě není příliš nápadný a jeho název "Hendraburnick Quoit" nepatří ke jménům, které by si turista snadno zapamatoval, takže se u něj rozhodně nesrocují davy. Pro vědce je ale pozoruhodným objektem, jenž stojí za zkoumání.
Zatímco někteří jej donedávna považovali za čistě přírodní útvar, Jonesovi se podařilo dokázat, že byl na místo dotažen lidskou silou. Podpírá ho totiž vrstva břidlice, na kterou se sám dokoulet nemohl.
Záhadné rytiny
Jones nicméně kámen zkoumal ze zcela jiného důvodu. Zajímaly ho unikátní rytiny, jimiž útvar původně proslul. Doposud bylo na kameni identifikováno 13 obrazců. Když ale Andy Jones fotil povrch památky za pomoci blesku, odhalil na něm síť dalších 92 linií. Zároveň přišel na to, že tyto linie jsou lidským okem viditelné jen za soumraku nebo při měsíčním svitu.
Jonesův objev je v souladu s již dříve vyslovenou teorií, že místo bylo v dávných dobách využíváno k tajemným nočním rituálům. Okolní půda je pokryta úlomky křemene, který odráží světlo měsíce i ohně, a navíc při rozbití o kámen jiskří. Podobné světelné efekty mělo smysl provádět jedině za tmy.
Co oko ve dne nevidí
"Temnota byla v mnoha kulturách spojována s nadpřirozenem a vyšší mocí, a tak je možné, že některé místní rituály se odehrávaly zásadně v nočních hodinách," míní Andy Jones. "Vzhledem k tomu, že lidské oko vnímá barvu a stín zcela jinak v noci než za denního světla, umění na megalitu bylo přizpůsobeno nočním podmínkám."
Archeolog předpokládá, že podobné "měsíční rytiny" budou nalezeny i na dalších megalitických památkách, včetně slavného Stonehenge. Kult měsíce byl podle něj pro neolitické kultury stejně významný jako kult slunce, a stavby nejspíš sloužily k uctívání obou božstev. Lišil se jen čas obřadů.
Další tajemné megalitické památky v Cornwallu si můžete prohlédnout ve videu:
Zdroje: https://mysteriousuniverse.org/, https://www.ancient-origins.net/, https://www.archaeology.org/
