Čeští vědci objevili bizarní masožravku. Vytváří rafinované podzemní pasti

Masožravá rostlina. Ilustrační foto.

Masožravá rostlina. Ilustrační foto.

Foto: JTKP / Shutterstock

Nejznámější masožravkou je pro Čechy jistě Adéla z kultovního filmu Adéla ještě nevečeřela. Je však mnoho lidí, které tyto masožravé květiny a rostliny fascinují, ale vždy se jednalo o rostliny nadzemní. Nyní však Češi učinili světový objev a odkryli bizarní masožravou rostlinu, která chytá kořist pod zemí. Je první svého druhu a byla pojmenována Nepenthes pudica.

Za nově popsaným druhem láčkovité rostliny z ostrova Borneo stojí český vědecký tým. O to zajímavější je objev, který otřásá tím, co vědci dosud o masožravých rostlinách věděli. Jedinečná džbánovitá rostlina má totiž slabost pro podzemní svačinky. Neobvyklý růst rostlin může být způsoben jejich umístěním na suchých vrcholcích hřebenů.

Jaká je nová rostlina a jak funguje, ukazuje toto video:

Zdroj: Youtube

Zajímavé smrtící džbánky

Láčkovek existuje asi 160 druhů. Všechny pocházejí z rodu Nepenthes a jsou charakteristické právě pastmi. I Nepenthes pudica má listy ve tvaru džbánů, což tedy není nic neobvyklého. Ty vylučují nektar nebo pomocí vizuálních návnad lákají kořist. Okraj džbánu funguje jako mezní bod. Jakmile kořist tento bod překročí, vlhkost z kondenzace nebo dalšího nektaru způsobí, že kořist vklouzne dovnitř, kde se utopí a je pomalu sežrána. Podobnými listy chytají masožravky nic netušící kořist, zejména brouky a mravence. Nejčastěji tak uloví bezobratlé živočichy, jako je hmyz, ale někdy dokonce i malé obratlovce, plazi a hlodavce.

Africký hlemýžď dorůstá velikosti krysy.

Floridu zaplavili obří hlemýždi velikosti králíků. Přenášejí smrtelnou nemoc

Jenže nově objevená rostlina se stravuje pod zemí, což nebylo dosud zaznamenáno u žádného jiného masožravého druhu. „Nepenthes pudica funguje pod zemí a svou kořist chytá v půdě," uvádí tým vedený vědci z Univerzity Palackého v České republice.

Nepenthes pudica pěstuje své pasti v podzemních dutinách. Ty pak fungují jako lákadla, přivábí hmyz na okraj, kde do nich brouk spadne a stane se potravou pro tuto rostlinu, která pak požírá podzemní kořist. "Předpokládáme, že v podzemních dutinách jsou stabilnější podmínky prostředí, včetně vlhkosti, a pravděpodobně je zde také více potenciální kořisti v období sucha," uvedl Michal Golos z Bristolské univerzity a spoluautor studie.

 

Kde ji můžeme najít?

Vědci původně rostliny spatřili na Borneu v roce 2012, kdy se domnívali, že pasti rostlina vůbec nemá. K jejich pozdějšímu objevení pak došlo náhodně, když byl narušen mech kolem paty rostliny, jenž skryté části odhalil. Vědci poté nalezli tyto rostliny v pěti oblastech v nižších horských deštných lesích severního Kalimantanu, kde rostou v blízkosti velkých stromů.

Nová láčkovka se objevuje v okolí specifických stromů, které vysílají do půdy své velké, rozvětvené kořeny. Po odumření stromu zbydu v půdě dutiny, které Nepenthes pudica využívá a ukládá do nich své džbány. Džbány ale nejsou zcela pasivní, takže pokud v půdě žádné dutiny nejsou, rostlina si je sama vytvoří.

Nepenthes pudica, nová masožravá rostlina objevená Čechy na Borneu.Nepenthes pudica, nová masožravá rostlina objevená Čechy na Borneu.Zdroj: Profimedia

Postupně byly objeveny další exempláře, všechny se stejnými podzemními zvyklostmi. Kde je však možné rostlinu najít, zatím nebylo oficiálně sděleno, ve snaze předejít pytláctví. Vědci tak chtějí zvýší povědomí o ztrátě biotopů, protože bornejské deštné pralesy se mění na plantáže palmy olejné. Samotný objev rostliny je však pro ochranu přírody na indonéském Borneu velmi důležitý, protože zvyšuje význam ostrova jako světového ohniska biodiverzity.

Dosud nebyly známy žádné jiné láčkovky, které by si nárokovaly podzemní loviště. Díky českému objevu už je ale nyní známe.

 

Zdroje:

www.cnet.comtvujmagazin.cz