I přesto, že reklamace zboží je dnes samozřejmostí, ve středověku byla její možnost čímsi zcela novým. Avšak i tehdy se myslelo na ochranu zákazníků a tvrdě se trestali obchodníci, kteří své zboží falšovali nebo kupující klamali. Kontrolovali se prodejci na trzích, zlatníci, kožešníci, hospodští, řezníci i pekaři. Produkty, jako chleba a maso, které byly shledány ošizenými nebo závadnými, pak kontroloři rozdali chudým.
Tresty za pochybnou kvalitu zboží
Městská práva, jako například ta vydávaná v roce 1579 v Českém království, zaváděla jednoduchá pravidla pro prodávající. Městské konšelé byli ti, kdo dohlíželi na dodržování těchto pravidel. Prodejci museli být obezřetní, protože jakmile bylo odhaleno, že prodávají nekvalitní nebo klamavé zboží, mohli očekávat kruté tresty.
„Obchodníci dle městského práva ručili za to, že jejich zboží není kradené, odpovědnost za vady se však prakticky neřešila. Jen u koní platilo, že pokud se u zvířete do tří dnů projevila dýchavičnost nebo namožení, museli být zákazníkovi vráceny peníze,“ řekl pro budějovický rozhlas vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest, Lukáš Zelený.
Na trhu se děly věci!
Kontrola nebyla jediným nástrojem, jak udržet nepoctivé obchodníky v šachu. Nepoctivci museli počítat s těmi nejkrutějšími tresty. Špatná závaží a míry byly zabaveny a pohřbeny pod šibenici. Podvádějící obchodníky kat potopil v železném koši do Vltavy, ať už byla roční doba jakákoliv, a k tomu byla uložena i peněžitá pokuta.
Na video o měrách a váhách se podívejte zde:
Kontrola vah a měr
To, že prodávající nepodvádějí, kontroloval panovník anebo profesní cechy, později i konšelé. I v zájmu cechů bylo chránit dobrou pověst a čest svého řemesla. V roce 1579 byla pak dokonce vydána práva městská království českého, která definovala jednoduchá pravidla pro prodávající. Ti si však, stejně jako dnes, dokázali najít cestu, jak šidit. Nejlépe tedy fungovalo, když přímo na tržištích hlídkovali místní odborní mistři. Když narazili na vadné a nekvalitní zboží, zabavili jej.
Prověřování vah a měr bylo ve středověku náročnou záležitostí. Různé země měly odlišné měřicí jednotky, což komplikovalo situaci. Kontrolními institucemi byly městské váhy, které byly volně přístupné na trzích. Hosté v pražských hospodách si mohli sami ověřit správnost objemu nápojů pomocí úředního žejdlíku s ryskou, která ukazovala, zda byl jejich pohár správně a dostatečně naplněn..
Pokud si stále myslíte, že moderní doba je jediná, která chrání práva spotřebitelů, popřemýšlejte znovu. I ve středověku byli nepoctiví obchodníci stíháni a potrestáni za své podvody. Díky poučením z historie můžeme nyní nakupovat s důvěrou a bez obav z klamavých triků. Historie nás učí, že i ve středověku byly cesty vedoucí k spravedlnosti, i když tresty byly někdy až příliš kruté.
Inu, podvádět se nevyplácelo a nevyplácí.
Zdroje: budejovice.rozhlas.cz, www.jstor.org, asq.org
