Jak to bylo s neposkvrněným početím Panny Marie? Většina lidí to vůbec netuší

Pod pojmem neposkvrněné početí si většina lidí vybaví církevní dogma, podle kterého Panna Maria počala Ježíše bez asistence muže. Výklad je to přitom mylný. Neposkvrněnost totiž původně vůbec nebyla synonymem panenství.

Neposkvrněné početí Panny Marie si katolická církev připomíná 8. prosince. Překvapivě přitom neslaví početí Ježíšovo, ale jeho matky samotné. Tento moment byl totiž pro Ježíšův osud neméně významný. Boží syn se nemohl narodit obyčejné příslušnici Eviny linie, která byla zatížena tzv. prvotním hříchem. Toho se dle Bible dopustila Eva společně s Adamem, když neuposlechli Boha a ochutnali ovoce ze stromu poznání. Prvotní hřích pak automaticky přenesli na své děti, a tím pádem na celé budoucí lidstvo.

Čistota nerovná se panenství

Církevní výklad říká, že každý člověk se rodí jako hříšný, se sklony Boha neposlouchat. Dnes bychom si to mohli představit jako genetickou informaci společnou pro celé lidstvo, která se nedá vymazat. V případě Panny Marie ale bylo nutné, aby byla od dědičného hříchu osvobozena, a stala se tak jakousi druhou Evou se šancí začít znovu od výchozího bodu stvoření čistého člověka. Jen tak mohla porodit Spasitele, aniž by na něj hříšný gen přenesla.

Pokud se tedy o Panně Marii říká, že byla "neposkrvněná" nebo "čistá", nemyslí se tím, že se celý život vyhýbala styku s muži. Význam její neposkvrněnosti je mnohem širší - Maria žila jednoduše v naprostém souladu s Boží vůlí a nikdy nezhřešila.

Teoreticky by byla mohla svolit k fyzické lásce s Josefem, protože Bůh pohlavní styk za hřích nepovažoval, pokud proběhl mezi řádně sezdanými manželi a za účelem plození dětí. Biblický výrok "Ploďte a množte se" přeci zazněl ještě před prvotním hříchem. Jenže zrovna v případě početí Ježíše by se tím veškeré Boží plány zhroutily, neboť lidský otec by na budoucího Spasitele přenesl dědičný Adamův hřích. Do hry musel vstoupit Duch svatý.

Magazín

Jaká byla skutečná tvář Ježíše? Vůbec neodpovídá podobě prezentované církví

Pannou po celý život? Nebyl důvod

Tím se dostáváme k dalšímu církevnímu učení, a totiž k panenskému početí Ježíše, na němž se shodují Matoušovo a Lukášovo evangelium. Matouš ještě ke vztahu Marie a Josefa doplňuje: "Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš."

Termín "nežili spolu" byl v dřívějších dobách jemnějším vyjádřením skutečnosti, že se partneři zdržovali pohlavního styku. Matoušova formulace napovídá, že po narození Ježíše se už svatý pár v milování dvakrát neženýroval. Katolické i pravoslavné církvi se však zalíbila idea, že Maria zůstala pannou po celý život a panenskou blánu jí nenarušil ani porod, a tuto tezi zařadila do svého učení, ačkoli pro to v Bibli není žádná opora.

Teze přitom zřejmě vznikla jen kvůli směšování pojmů neposkvrněnosti a panenství, které jako synonyma mylně vnímáme dodnes. Po Marii ve své době nikdo nežádal, aby zůstala pannou, důležité bylo, že žila bez hříchu.

Zdroje: www.tedeum.cz, cs.wikipedia.org, www.cirkev.cz