Skupina Nesher Ramla Homo je vyhynulá populace archaických lidí, kteří žili ve středním pleistocénu na území dnešního Izraele. V roce 2010 byly během ročních archeologických vykopávek na lokalitě Nesher Ramla objeveny důkazy o výrobě nástrojů a vloni byl na základě pozůstatků objevených při dalších vykopávkách identifikován první jedinec druhu Nesher Ramla Homo.
Vědci z univerzity v Tel Avivu v Izraeli identifikovali zkamenělé pozůstatky pravěkého člověka, jehož pozůstatky - kus lebky a čelist - byly nalezeny v Nesher Ramla v Izraeli. Právě tato země představovala pomyslnou křižovatku mezi Afrikou, Evropou a Asií, kde se lidské populace vzájemně mísily. Z Izraele se poté rozšířily po celém světě.
Evoluce lidské lebky.
Homo Nesher Ramla – jeho vzhled a dovednosti
Archeologové předpokládají, že fosilie patří jednomu z posledních druhů pravěké lidské skupiny, která žila před 140 000 až 120 000 lety. Za objevem stojí dr. Hershkovitz a jeho tým. Studie, která byla publikovaná v časopise Science, nazvala tohoto „homo sapiens“ podle místa nálezu, tedy Nesher Ramla Homo. Homo Nesher Ramla byl zdatným lovcem velké i drobné zvěře, používal dřevo jako palivo, vařil nebo opékal maso a udržoval ohně. Lidé Nesher Ramla mají společné rysy s neandrtálci, zejména zuby a čelisti, i s raným Homo sapiens. S Homo Sapiens je spojuje zejména lebka, ale i zde je důležitá odlišnost: Na rozdíl od moderního člověka má totiž lebka Homo Nesher Ramla výrazně odlišný tvar, nemá téměř žádnou bradu, a naopak extrémně velké zuby.
Na dokument o tomto objevu se podívejte zde:
Noví hominidé
Dlouho se předpokládalo, že neandertálci vznikli a prosperovali na evropském kontinentu, ale nedávné morfologické a genetické studie naznačují, že mohli získat genetický příspěvek od dosud neznámé neevropské skupiny. Dosud neznámá archaická populace homininů představuje poslední přežívající středopleistocenní druh Homo v Evropě, jihozápadní Asii a Africe.
Na základě těchto zjištění se vědci domnívají, že typ Homo Nesher Ramla je původní skupinou, chybějící populací, která se geneticky smísila s Homo sapiens. Ti se objevili v regionu asi před 200 000 lety.
Fosilie Homo Nesher Ramla - fragment lebky a spodní čelist.
Hominidé se vzájemně ovlivňovali
Komplexní kvalitativní a kvantitativní analýzy temenních kostí, dolní čelisti a dolního druhého moláru odhalily, že tato skupina Homo představuje výraznou kombinaci neandertálských a archaických rysů. Na místě byly kromě fosilizovaných kosterních pozůstatků objeveny kamenné nástroje a kosti ulovených zvířat. Ukázalo se, že Homo Nesher Ramla lovil a používal nástroje stejným způsobem jako Homo sapiens, takže je jasné, že se obě skupiny vzájemně ovlivňovaly. Archeologové až dosud nevěděli, že v této oblasti a v tak pozdní historii lidského vývoje, existovali dva druhy hominidů společně, což jen dokládá mimořádnost objevu.
Levalloiská vločka nalezená v Nesher Ramla.
Původ neandrtálců je nejasný
Vědci byli schopni odhalit radiometrické stáří, soubory kamenných nástrojů, soubory fauny a další údaje o chování a prostředí spojené s těmito fosiliemi. Na základě těchto nových informací je patrné, že hominini plně ovládali technologie, které byly donedávna spojovány buď s Homo sapiens, nebo s neandrtálci.
Objev nového typu zpochybňuje široce rozšířený názor, že neandrtálci pocházejí z Evropy, odkud se měli před ledovci přesunout na jih, zatímco někteří došli před 70 000 lety až do Izraele. Nově objevené fosilie tuto teorii zpochybňují. Podle ní žil evropský typ neandrtálců ve východním středomoří již před 400 000 lety.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Nesher_Ramla_Homo, www.sapiens.org, www.reuters.com
