Na příležitost stát se elitním vojákem perské armády čekal deset let. V pěti letech ho jeho otec poslal do kasáren. Zde se učil, jak zacházet s mečem, kopím a lukem. Tisíce hodin pochodoval a stál na stráži. Řadu dní a nocí se ukrýval v přírodě, zcela sám a bez podpory ostatních. Připravoval se na dobu, kdy bude pronásledovat nepřítele a bude muset přežít jen s tím, co si nese na zádech. V rámci svého výcviku krotil divoké koně, vyvrhoval zvěř a pil její krev. Nyní se uvidí, zda se naučil vše, co bude potřebovat k tomu, aby pomohl rozšířit slavnou Achaimenovskou říši.
Ta mezi lety 550 až 330 př. n. l. patřila mezi nejexpanzivnější impéria. Bylo to díky její obrovské a skvěle vycvičené armádě, která se stala postrachem celého Předního východu. Její součástí byla jednotka, již tvořili synové bohatých aristokratických rodin. Bylo jich přesně deset tisíc. Ani o jednoho víc, ani o jednoho méně. Pokud některý z nich padl nebo onemocněl, byl nahrazen mladíky v záloze.
Nesmrtelní
Členové útvaru byli vyzbrojeni lehce. Měli krátký meč, kopí, luk a šípy, případně proutěný štít. Oblečeni byli do bronzové šupinaté zbroje. Na barevných reliéfech na zdech paláce Dariuse Velikého v hlavním městě Achaimenovské říše Susa v dnešním Íránu, jim hlavu zdobí čelenka a v uších mají zlaté náušnice.
Samotná jednotka byla rozdělena podle funkcí. Horních tisíc mužů bylo označováno za důstojníky a byli osobními strážci krále. Konce jejich kopí zdobila zlatá granátová jablka. Jako nejlepší z nejlepších v perské armádě získali Nesmrtelní určité výhody. Během invaze je doprovázely vozy tažené mulami a velbloudy. V nich byly uloženy čerstvé potraviny. K dispozici měli sluhy a konkubíny.
Peršané ve válce
S myšlenkou založit elitní sbor císařských stráží a využít ho i na svých taženích přišel první vládce Achaimenovské říše Kýr Veliký. Do té doby se perská armáda skládala především z branců, což bývali prostí zemědělci a řemeslníci. Díky Nesmrtelným dobyl Médy, Lydiany a dokonce i Babylon. Po své polední bitvě u Opisu v roce 539 př. n. l., se Kýr mohl jmenovat „králem čtyř koutů světa“.
O čtrnáct let později porazil jeho syn Kambýs armádu egyptského faraona Psamtika III. Tím rozšířil svou kontrolu nad Egyptem. Deset tisíc vojáků zde pravděpodobně sloužilo jako úderné jednotky. Toto tažení je tak proslavilo, že Féničané, Kypřané a Arabové z Judeje a Sinajského poloostrova se rozhodli, že se Peršanům raději vzdají, než aby se s nimi pustili do křížku.
Když v roce 486 umíral třetí achaimenovský panovník Dareios I., náležela k říši část Balkánu a Střední Asie, celá Malá Asie, Sýrie, Palestina, Egypt, Mezopotámie a íránské kraje až k hranicím Indie. Podle historiků za těmito úspěchy stojí právě skvěle vycvičená armáda Nesmrtelných.
Zdroj:
www.archeryhistorian.com, www.thoughtco.com, www.en.wikipedia.org
