Nesmrtelní se skládali především z Peršanů, ale v jednotce byli i Médové a Elamité. I když o existenci jednotky chybí prameny, armáda to byla svého času nejnebezpečnější a podívat se na její hierarchii a mýty je skutečnou zábavou. Úsměvný je i fakt, že armáda Nesmrtelných byla obnovena ve 20. století za vlády posledního íránského šáha Mohammada Rezy Pahlavího, který chtěl navázat na slavnou minulost Achaimenovské a Sásánovské perské říše. Jednotku pojmenoval Džavidanská garda a čítala 4 až 5 tisíc vojáků. Po íránské revoluci v roce 1979 byla však rozpuštěna.
Některé principy Nesmrtelných
Většina populárních děl o této elitní armádě ji vykresluje jako znetvořené bestie postavené proti hrdinným řeckým bojovníkům pod vedením Leonida. Velmi pravděpodobně toto líčení není přesné a slouží jen k očernění obrazu jedněch z největších válečníků starověkého světa. Nesmrtelní byli zřejmě jedni z nejkultivovanějších, nejvzdělanějších a nejodvážnějších bojovníků, kteří se ve starověku postavili na bojiště.
Jaká jsou zajímavá fakta o nich?
Většinu faktů o Nesmrtelných známe právě ze spisů samotného Hérodota, ale nelze věřit tomu, že je vše pravda. Na dokument se podívejte zde:
Nejzajímavější fakta
Nesmrtelní měli údajně ve své jednotce vždy 10 000 mužů a pokud někdo zemřel nebo onemocněl, byl okamžitě nahrazen jiným vojákem. Právě to vyvolávalo dojem, že je jednotka plná nesmrtelných bytostí, protože jejich počet se nikdy nezmenšoval.
Když jste se chtěli stát nesmrtelným, museli jste se narodit v Persii a začít výcvik již v raném věku. Rekrutováni byli jen nejlepší z nejlepších.
I když neměli Peršané třeba ve srovnání s Řeky zdaleka tak kvalitní zbraně, snažili se Peršané vše dohnat taktikou. Své nepřátele dokázali zastrašit pouhou velikostí své armády. Spolu s vojáky s armádou cestovaly také karavany s konkubínami a služebnictvem, takže postupující armáda vypadala ještě větší a jejich jednoduchá kopí byla skutečně smrtelná.
Výcvik perských nesmrtelných byl náročný a začínal brzy: Chlapci byli už od narození drženi odděleně od svých otců až do pěti let a pak byl zahájen jejich válečnický výcvik. Po jeho absolvování nastupovali chlapci do vojenské služby v 15 letech a vojákem zůstávali až do 50. Až pak mohli odejít do výslužby.
V čem tkvěla jejich síla?
Nesmrtelní lovili například i velké šelmy. Nikoli pro jídlo, ale jako formu tréninku, jímž se udržovali ve formě. Lovili lvy, pantery a gepardy a jejich kůži také používali k výzdobě svých karavan a uniforem. Právě kůže byly známkou nesmrtelnosti a dovedností vojáků a prováděli je jen ti nejodvážnější.
I když zbraně Nesmrtelných nebyly nejlepší, většina jich byla univerzální a daly se používat i na koni. Díky tomu jejich lehké zbraně byly neuvěřitelně nebezpečné. Navíc používali i vozy s kosami, jejichž čepele drtily a brousily kůži, svaly, nervy a kosti nohou. Kromě vozů a mužů na koních používali Peršané i jezdce na velbloudech.
Dobrým trikem bylo i to, že se jejich lehká šupinová bronzová a železná zbroj ve slunečním světle třpytila, což zvyšovalo jejich viditelnost při postupu na města. Video řekne více:
Díky velikosti armády a vojenské taktice se Achaimenovská říše stala největší říší své doby, od Anatolie a Egypta přes západní Asii až po severní Indii a Střední Asii. Nesmrtelní tedy rozhodně nebyli barbaři, naopak se zajímali spíše o psychologickou válku než o vítězství silou a brutalitou.
Zdroje: www.worldhistory.org, www.ancient-origins.net, en.wikipedia.org, www.toptenz.net
