Marie Anna-Habsbursko-Lotrinská se od ostatních dětí Marie Terezie značně odlišovala, a to nejen fyzicky, ale i intelektem. Netoužila po bálech a šatech a výstřelcích nejnovější módy. Naopak ji zajímaly různé vědní obory. A protože byla velmi pokroková, věděla i o tom, jak moc je důležitá hygiena a zdravý pohyb. Je proto divné, že právě ona se nikdy nevdala, a nakonec skončila v klášteře. Na vině byla její tělesná vada.

Kdo byla Marie Anna?

Marie Anna Habsbursko-Lotrinská se narodila 6. října 1738 ve Vídni, do již početné rodiny. Byla druhou dcerou Marie Terezie a toskánského velkovévody Františka Štěpána Lotrinského a ač byla pokřtěna jmény Marie Anna Josefa, v rodině jí říkali Marianna.

Možná právě proto, že měla tolik sourozenců, se jí nedostávalo lásky a pozornosti, kterou by si zasloužila. Nebyla ani vytouženým dědicem či oblíbeným dítětem, které by jeho rodiče rozmazlovali.

Na video o dcerách Marie Terezie se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Štěstí a smysl života si proto našla jinde, a kromě vědy a vzdělávání se i angažovala v dobročinné a sociální oblasti. Nebyla jazykově nadaná, ale ráda a dobře tančila, věnovala se zpěvu a divadlu a bavilo ji i malířství. I ona měla svůj vlastní dvůr a vychovatelku.

Již v období jejího dospívání se její život začal řídit poslušností, kázní a zbožností.

Marii Annu nejvíce uchvátily fyzika, mechanika a botanika a po vzoru svého otce milovala numismatiku a sbírala mince. Dokonce sama napsala brožuru o pamětních mincích, které byly vyraženy za vlády její matky Marie Terezie a v roce 1767 se stala členkou Mědirytecké akademie ve Vídni a o dva roky později velkovévodské Akademie umění ve Florencii.

Její život byl však poznamenán krutým osudem, který předurčil její další vývoj. V mládí prodělala těžký zápal plic a zdálo se, že jej nepřežije. Zápal plic přerostl v tuberkulózu, kvůli níž se jí vytvořil na zádech hrb. Kvůli její deformací byly všechny naděje na dobrou svatbu ty tam a její matka o ni ještě více ztratila zájem. Byla jí k ničemu.

Žila v Alžbětinském klášteře a zemřela coby jednapadesátiletá v roce 1789. Tehdy již byla upoutána na vozík, protože prodělala více zápalů plic a její stav se pomalu zhoršoval. Trpěla, stejně jako její matka, nadváhou.

Cesta ke klášteru

Po smrti své milované, ale lásku jí neopětující matky Marie Terezie opustila Marie Anna Vídeň. Odjela do Klagenfurtu, kde začala žít skromný život spolu se svou přítelkyní, představenou Alžbětinek, Xaverií Gasserovou. Toto místo se stalo jejím domovem. Vůbec tehdy nepřemýšlela, že by se sama stala jeptiškou. Byla velkou milovnicí tance a kultury, proto si občas z Vídně udělala výlet na svůj zámek Annabichl. Tam trávila čas obklopena svobodnými zednáři, k nimž patřil i František Lotrinský, jejichž společnost milovala. Účastnila se i zednářských setkání a zednáře obecně podporovala. Proto byla v roce 1783 na její počest v Klagenfurtu založena zednářská lóže „U dobročinné Marianny".

Udržovala i styky s některými ze svých sourozenců, i když věděla, že opravdu rádi ji mají jen u ní v Klagenfurtu.

Prodělala několik dalších zápalů plic, také měla kvůli deformaci páteře potíže s dýcháním a kašlem a na sklonku života se musela kvůli nadváze pohybovat na vozíku. Zemřela 19. listopadu 1789 a dnes je považována za druhou zakladatelku Alžbětinského kláštera v Klagenfurtu. Její majetek zdědil právě Alžbětinský klášter.

Celoživotní stigmata

Marianna trpěla nedostatkem rodičovské lásky a pozornosti, proto se rozhodla angažovat jinak. Pro své rodiče nebyla ani vytouženým následníkem trůnu a nebyla ani tak oblíbená jako její sestra Marie Kristina. Naopak se svým bratrem Josefem, a právě Marií Kristinou měla velmi špatné vztahy.

Dobře vycházela se svými sestrami, zejména Marií Karolínou a Marií Amálií, i s Marií Alžbětou, stejně jako s bratry Leopoldem II. a biskupem Maxmiliánem.

I když dostala jako ostatní sourozenci svůj dvůr, měla jen jednu vychovatelku, hraběnku Belruptovou, a jednu komornou, tři služebné a jednoho sluhu. Hodně a ráda četla, protože v knihách utíkala od reality.

Prahu si nikdy neoblíbila. Když se z pověření Marie Terezie stala v roce 1766 představenou Ústavu šlechtičen na Hradčanech s částkou 20 000 zlatých ročně, vymluvila se na své zdraví a Prahu nikdy nenavštívila. Ač se to jejím rodičům nezamlouvalo, podařilo se Marii Anně přimět Marii Terezii k vybudování paláce ve Völkermarktu na předměstí Klagenfurtu.

Zdroje:

www.historyofroyalwomen.com

www.lifee.cz

cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Anna_Habsbursko-Lotrinska