Kdo by neznal příběh Jitky Pažoutové, která v 9. třídě bojuje s nadbytečnými kily a posměchem okolí. Jednoho z mála opravdových kamarádů najde ve spolužákovi Liborovi, který se hodně špatně učí a sám se potýká se svízelnými rodinnými problémy. Filmoví tvůrci v Metráčkovi citlivě vykreslili typické potíže dospívající mládeže a snímkem oslovují mladé diváky dodnes - doba se sice změnila, ale problémy mladých zůstávají stejné.
Jana Schmedku si režisér Josef Pinkava vyhlédl ve škole, kam přišel vybírat děti do filmu. Honza prý tehdy lítal po chodbě a působil jako rebel, takže do role Lišáka dobře zapadl. Přestože ho natáčení bavilo, víc se už herectví nevěnoval. Jeho vášní byly rychlé stroje. Živil se jako řidič a ve volném čase vyrážel na výlety s motorkáři.
Když se oženil, koupil rodinný dům kousek od Prostějova a s manželkou žil spokojený život. Po dvaceti letech ale štěstí náhle skončilo. V rodině došlo ke sporům, jediný syn se Schmedkovi odcizil a přestal se s ním nadobro stýkat. Do toho všeho někdejšímu "Lišákovi" zemřela manželka a zůstal sám. Trpěl problémy s ledvinami, docházel na dialýzu a v domě bylo smutno. V pouhých 54 letech se proto rozhodl nemovitost prodat a odejít do pečovatelského domu v Olomouci.
Tam na něj dodnes vzpomínají jako na veselou kopu. V jádru však Schmedka tak veselý nebyl. Nad vodou ho držela jen parta motorkářů, kteří se stali jeho jedinou rodinou. Když o tři roky později náhle zemřel na zápal plic, byli to právě přátelé od motorek, kdo mu vystrojil pohřeb.