Život středověkého občana řídil tzv. feudalismus. Ten rozděloval společnost na dva tábory. Na pány, kteří vlastnili půdu a většinu dalšího majetku, a vazaly, jež se zavazovali k věrnosti, poslušnosti a službě. Za to požadovali určitou ochranu v dobách války či nepokojů a materiální zajištění prostřednictvím léna.

Zdroj: Youtube

V tomto systému měla své místo i osobní služba sedláků, rolníků či bezzemků neboli robota. Obecně se udává, že v Českých zemích 14. století museli lidé odpracovat na „panském" 18-24 dní ročně. Robotníci pomáhali při žních, káceli stromy, stavěli domy, upravovali cesty, organizovali slavnosti nebo sbírali ovoce.

Nevolníci ve středověku

Středověcí nevolníci tak obhospodařovali pronajatý pozemek a zároveň museli chodit „do roboty". Podle historiků však ve skutečnosti pracovali méně než většina Američanů. „Není pochyb, že rolníci byli vzhůru od úsvitu do soumraku. V porovnání s moderní pracovní dobou od devíti do pěti to zní jako dlouhý den. Tehdejší práci však nemůžeme s dnešní porovnávat," píše ve své knize Přepracovaný Američan: Neočekávaný pokles volného času Juliet Schor.

Oproti dnešním zaměstnancům si mohli naši předci svobodněji plánovat čas. James Pilkington, biskup z Durhamu, který žil v 16. století, si ve svých záznamech stěžuje, že si „poddaní dělají příliš dlouhé přestávky." Na robotě prý snídali, v poledne si zdřímli a odpoledne prý pili. „Anglický rolník ve třináctém století strávil prací v průměru 1620 hodin ročně. Po žních si navíc užil osm týdnů volna. A to bez započtení všech svátků," píše historik Khalid Elhassan. Pro srovnání, v roce 2012 odpracoval průměrný český zaměstnanec 1936 hodin.

Středověký vazal si dále užíval více volna. Například ve Francii měl zaručeno 50 volných neděl, 38 církevních svátků a dalších 90 volných dnů. Průměrný španělský nevolník měl každý rok 5 měsíců dovolené. „Když se nyní řekne pracovní den, obvykle si představíme alespoň osm hodin. Ve středověku se tím ale myslel půlden. Pokud rolník pracoval celý den, odvedl dohromady dva dny roboty," píše Juliet Schor.

Digitální nevolnictví

I přesto, že historické prameny udávají počet volných dnů vazalů, nezmiňují se o tom, kolik času na svém poli reálně strávili. Sociologové tak vidí paralelu s dnešní dobou. „Díky pandemii má dnes mnoho zaměstnanců home-office. Pracovní doba se tak začala přelévat do večerních a nočních hodin. Někdo dokonce přestal oddělovat víkendy a pracovní týden. Mnozí přijali za své, že musí být online neustále. Říkáme tomu digitální nevolnictví," vysvětluje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Podle spisovatele a britského antropologa Davida Graebera navíc „dnešní finanční kapitalismus dělí společnost na pány a vazaly, kdy do horní společnosti není možnost proniknout, ale nízko postavení musí stále platit složenky tak, jak nevolníci museli odvádět i z toho mála, co vyprodukovali."

Zdroj:

www.historycollection.com, www.grunge.com, www.dvojka.rozhlas.cz, www.euro.cz, www.a2larm.cz, www.byznys.hn.cz