Ve středověku panoval tzv. feudalismus. Systém, jenž rozděloval společnost na pány, vlastnící půdu a poddané, kteří ji obhospodařovali. Za to získali ochranu v dobách války nebo nepokojů a určitou jistotu obživy.
Nevolníci, nebo spíše rolníci měli zároveň povinnost odvádět jednou až dvakrát ročně třetinu z toho, co vypěstovali. Navíc museli odpracovat určité množství dnů na „panském".
Obecně se udává, že do roboty se chodilo 18 až 24 dní ročně. Pomáhalo se především při žních, kácely se stromy, sbíralo se ovoce, upravovaly se cesty nebo se stavěly domy.
Dnes bychom tyto činnosti mohli označit za „veřejně prospěšné práce” nebo “komunitní pomoc”.
Nevolníci ve středověku
I přestože nevolníci museli obhospodařovat propůjčený pozemek a navíc během roku obětovali až měsíc svého času, podle profesorky sociologie na Boston College Juliet B. Schor pracovali méně než většina z nás.
„Není pochyb, že středověcí rolníci museli být na poli od úsvitu do soumraku. To je v porovnání s moderní prací od 9 do 5 dlouhá doba. Navíc jen málokdo vykonává tak fyzicky náročné činnosti s použitím primitivních nástrojů a ve špatných hygienických podmínkách. Tehdejší lidé se ale rozhodně nestrhali,” píše ve své knize Přepracovaný Američan: Neočekávaný pokles volného času.
Středověcí rolníci
Během dne totiž měli spoustu přestávek. „Začínají dlouhou snídaní. Když hodiny odbíjejí, odhodí své břemeno a nechají ho tak, jak je, aby se naobědvali. Poté si musí zdřímnout. A odpoledne? To už se pije. Kdo by se je snažil upozornit, získá jen zášť a reptání,” stěžoval si v roce 1570 James Pilkington, biskup z Durhamu.
Podle oxfordského profesora Jamese E. Thorolda Rogerse tak netrval středověký pracovní den déle než osm hodin. Zajímavostí navíc je, že bylo neobvyklé, aby se od nevolníků vyžadovalo, aby na panském strávili celý den. Jeden den roboty byl ve skutečnosti počítán od rána do pravého poledne.
Práce nepráce
Středověký kalendář byl také plný církevních svátků, během nichž panovaly dny pracovního klidu. Například ve Francii bylo během roku 176 dnů dovolené. Španělský rolník si zase užíval pět měsíců volna.
Profesorka Juliet B. Schor vypočítala, že evropští nevolníci strávili v práci v průměru 1620 hodin ročně. Pro srovnání, v roce 2023 Češi v průměru odpracovali 1910 hodin.
„Jedním z nejtrvalejších mýtů kapitalismu je, že snížil lidskou dřinu. Před ním ale většina lidí nepracovala tzv. od nevidím do nevidím. Naopak. Tempo života bylo pomalé, dokonce klidné. Změna přišla až se zvyšováním příjmů a nastolením hodinové mzdy,” upozorňuje.
Středověcí nevolníci tak podle ní nebyli bohatí, ale zase si užívali více volného času. „Dělník, který se na konci 19. století účastnil demonstrací ke snížení pracovní doby, se tak snažil získat zpět to, čím se pyšnili jeho předci před čtyřmi nebo pěti staletími“.
Zdroje: www.cesky.radio.cz, www.groups.csail.mit.edu, www.grunge.com, www.historycollection.com
