Jak žili nevolníci ve středověku: V mnoha směrech byl jejich život kvalitnější a lepší než náš

Lenka Bělská | 1. 1. 2023

Historie poddanství se začala psát již v době pozdní Římské říše. Povinnost robotovat, odvádět dávky a poslouchat svého pána se udržela až do roku 1781, kdy císař Josef II. vydal patent o zrušení nevolnictví v Habsburské monarchii. Změnil tak osud dalších generací.

Raně středověká kultura stála na představě tzv. trojího lidu. Už pozdně antický filozof Anicius Severinus Boëthius ve svém díle O útěše z filozofie napsal, že každý král potřebuje „modlícího se muže, jiného, jenž bojuje a dalšího, který pracuje”. Jeho myšlenka byla rozvinuta v 8. a 9. století, kdy se zformovala třída šlechticů-rytířů, kněží tvořili uzavřenou kastu a venkovští rolníci se stali nevolníky. 

Ve středověku lidé nespali jako my, spali zvláštním způsobem na etapy. Bylo to mnohem zdravější
Magazín

Ve středověku lidé nespali jako my, spali zvláštním způsobem na etapy. Bylo to mnohem zdravější

Toto rozdělení bylo narušeno ve druhé polovině 12. století, kdy se začala budovat města a objevila se nová vrstva  - obchodníci a řemeslníci. Středověký feudalismus si s nimi ale rychle poradil a zařadil je na samý spodek pomyslné pyramidy mezi poddané.

Nevolníci ve středověku

Základem lenního systému bylo léno, které jeho vlastník, což byl zpravidla panovník, předal do správy členům královské družiny. To mělo řadu výhod. Král nejen delegoval zodpovědnost za část svého kraje, ale především získal slib věrnosti a služby.

Problémem ale bylo, že středověk neznal jednotné právo a v právních vztazích vládla roztříštěnost. Na různých panstvích a dokonce i v jednotlivých osadách se tak pravidla lišila a přizpůsobovala dle potřeby. 

Ve středověku byli lidé šťastnější než dnes. Prožívali mnohem méně strachu a lépe žili
Magazín

Ve středověku byli lidé šťastnější než dnes. Prožívali mnohem méně strachu a lépe žili

Určitou jednotnost do celého systému vneslo až masivní zakládání vesnic a kolonizace probíhající ve 13. století. S každým novým obyvatelem sepsal leník smlouvu, v níž byla stanovena cena svěřeného pozemku, výška peněžní dávky vrchnosti, naturální odvody a povinnost roboty. 

Více volného času

Výška poplatků se mohla měnit dle situace. Poddaný ale většinou odváděl jednou až dvakrát ročně ⅓ toho, co vypěstoval. Zároveň se také platila státní daň a církev požadovala desátý díl obilí. Na „panském" museli lidé většinou odpracovat 18 až 24 dní ročně. 

Zdroj: Youtube

I přesto, že rolníci byli vzhůru od úsvitu do soumraku, oproti dnešním zaměstnancům měli podle odborníků více volného času. „Ve 13. století pracoval anglický nevolník v průměru 1620 hodin ročně. Po žních měl navíc osm týdnů volna. Zároveň nemusel robotovat v neděli a během církevních svátků. Staral se jen o vlastní domácnost,” píše historik Khalid Elhassan. Pro srovnání, v roce 2021 odpracoval průměrný český zaměstnanec 2 147 hodin.

www.digilib.phil.muni.cz, www.nacr.cz, www.historycollection.com, www.grunge.com, www.seznamzpravy.cz

Tagy Habsburská monarchie Josef II. Habsbursko-Lotrinský Patent o zrušení nevolnictví Římská říše středověk