Megalitický zázrak Newgrange
Starobylá kamenná mohyla ve tvaru ledviny Newgrange byla postavena kolem roku 3 200 let př. n. l. Je tedy starší než gízské pyramidy v Egyptě i Stonehenge v Anglii. Je vysoká 13 metrů, její průměr je 85 metrů. Celkově zabírá plochu přes 4 000 metrů čtverečných. Odhaduje se, že byla postavena z 200 000 tun materiálu. Hrobkou s komorami prochází chodba dlouhá 19 metrů, která vede do větší komory se třemi výklenky. Celá stavba je obroubena 97 kameny, na některých jsou vyryté symboly. Největší a nejzajímavější je masivní vstupní kámen, který chrání vchod do hlavní komory, kde spočívá popel a ostatky mrtvých.
Kdo byli neznámí stavitelé a k čemu stavba sloužila?
Newgrange náhodou objevil na svém panství Ch. Campbell v roce 1699. Myslel si, že je to obrovská zarostlá kupa kamení. Potom však spatřil zdobený balvan, který zakrýval vchod. Nechal ho odstranit a vstoupil… Byl tak nejspíš první člověk, který po tisíciletích tajemné komory navštívil.
První průzkumy na místě ukázaly, že se jedná o velmi důmyslnou stavbu a její stavitelé museli mít velmi dobré znalosti. Archeologové se tehdy domnívali, že ji postavili Vikingové, Féničané nebo Egypťané. Dnes se ví, že toto velkolepé dílo vybudovali původní obyvatelé Irska.
Stavba musela trvat několik desetiletí, a při tehdejší průměrné délce života, to je 40 let, ji tak stavěly generace. Masivní kameny nejspíš pocházejí z blízké řeky. Jak je však pravěcí Irové přepravovali, dokázali vztyčit a vytvořit z nich stavbu takových rozměrů bez moderních technologií, na to vědci dosud nenašli uspokojivou odpověď. Ne zcela jasný je i účel stavby. Původně se předpokládalo, že to bylo pouhé pohřebiště. Stavba však musela mít daleko širší využití. Byl to nejspíš chrám, místo, kde se lidé scházeli. Sloužilo k obřadům a uctívání mrtvých. Ukládaly se zde ostatky významných členů komunity.
Jedno tajemství odhaleno
V roce 1967 zpozoroval irský archeolog M. J. O’Kelly, jako první v dnešní době, zvláštní úkaz a poodhalil tak jedno z ohromujících tajemství, které vrhlo trochu světla na toto úchvatné dílo pradávných stavitelů. Každý rok při zimním slunovratu vstoupí ranní paprsky slunce dovnitř skrz naprosto promyšleně umístěný otvor u stropu. Postupně zaplaví světlem chodbu a rytiny na zdech a proniknou až 18 metrů hluboko do hlavní komory s ostatky mrtvých. Prosvítí prostory asi na 17 minut. „Myslím, že lidé, kteří Newgrange postavili, nepostavili jen hrobku, ale dům mrtvých, dům, v němž měli po velmi dlouhou dobu žít duchové významných lidí...“, řekl O’Kelly. Výzkumníci dále předpokládají, že proto mělo toto místo nejen rituální, ale i astrologický význam. Slunce muselo hrát v životě pravěkých Irů velmi důležitou roli. Když zaplavilo komoru, věděli, že se dny začnou prodlužovat. Stále však není vysvětlení, jak to všechno dokázali s takovou přesností vypočítat. (viz video)
Newgrange je na Seznamu památek světové dědictví UNESCO, stejně jako další dvě mohyly Knowth (největší) a Dowth v této oblasti. Podél řeky Boyne se nachází i dalších 35 menších hrobek.
Zdroje: www.newgrange.com, www.history.co.ukl, www.youtube.com
