Ve vesmíru číhá velké nebezpečí, zjistili vědci. Temné vzdálené místo by mohlo zničit Zemi

Lenka Bělská | 16. 1. 2023

Komety fascinují badatele už od počátku věků. Symbolizovaly nejen narození Spasitele, ale také byly považovány za nositelky zmaru. Vědci dlouho netušili, odkud se berou a co jejich dráhy vychyluje. Nyní přišli se zajímavou odpovědí.

Už indický astronom Varāhamihira žijící v 6. st. n. l. odhalil, že vlasatice se objevují periodicky. Až v 19. století ale odborníci dokázali vypočítat, kdy se zase vrátí. Stále ale nevěděli, jaká je jejich původní domovina. Teprve v roce 1950 Nizozemec Jan Oort přišel s teorií, že komety k nám přilétají z jedné oblasti daleko za Neptunem.

Tento hypotetický kulovitý oblak se nachází přibližně 20 000 až 180 000 AU od Slunce. Odborníci se domnívají, že se zformoval na počátku vývoje Sluneční soustavy a v průběhu času byl díky gravitaci obřích planet rozptýlen. Ačkoli zatím nebylo provedeno žádné přímé pozorování, současné odhady mluví, že obsahuje asi bilion kometárních jader. Občas se stane, že se tato tělesa navzájem srazí. Výsledkem je změna jejich dráhy, která je může zavést blíže ke Slunci a k naší planetě. 

Zemi se blíží tajemná kometa, kterou naposledy pozorovali neandertálci. Můžete ji vidět dnes
Magazín

Zemi se blíží tajemná kometa, kterou naposledy pozorovali neandertálci. Můžete ji vidět dnes

Historie ukázala, že Země se s kometami a planetkami střetla již mnohokrát. Některé dopady měly dokonce katastrofální důsledky. Podrobný průzkum kráterů odhalil, že zásahy vesmírnými projektily se odehrávají periodicky. Zhruba jednou za 35 až 40 milionů let. Proč ale vlasatice během tohoto období opouštějí Oortův oblak častěji? Je tam něco, co je z jejich domoviny vystrnadí?

Pohyb Slunce

Vědci z univerzity v britském Cardiffu pod vedením profesora Williama Napiera tvrdí, že našli viníka. Je jím naše Slunce. Nejbližší hvězda totiž nestojí pevně zaháknutá ve vesmíru, ale pohybuje se. Rychlostí asi 270 km za sekundu oběhne střed Galaxie jednou za cca 230 milionů let. Spolu s ním letí celá soustava, včetně Země a Oortova oblaku.

Počítačový model odhalil, že Slunce při svém oběhu koná vlnitý pohyb. Míjí další hvězdy a noří se a zase vynořuje z hustých plynných a prachových mračen. Jednotlivé „vlnky” mají periodu asi 35 až 40 milionů let. Oortův oblak je tak pravidelně ovlivňován tělesy, jež ho míjejí.

Supervyspělou civilizaci zničila kometa, zjistili vědci. Následky byly strašlivé
Magazín

Supervyspělou civilizaci zničila kometa, zjistili vědci. Následky byly strašlivé

Přiblížení k jiným objektům v něm vyvolá chaos a některé komety mohou zamířit směrem k naší planetě. V té době se zvyšuje pravděpodobnost srážky. „Jde o vynikající shodu toho, co vidíme na Zemi a modelů vesmíru,” říká William Napier.

Neznámé těleso vysílá komety?

Planetární vědec John Matese z University of Louisiana v Lafayette tuto teorii rozšířil. „Prozkoumali jsme dráhy více než 100 komet a došli jsme k závěru, že 80 procent bylo vytlačeno gravitací Galaxie, zbývajících 20 procent potřebovalo další vnější impuls. Výpočty ukazují, že s největší pravděpodobností je popostrčil hmotný předmět, který je až čtyřikrát větší než Jupiter.

Zdroj: Youtube

Odborník se tedy domnívá, že Sluneční soustava má skrytého „společníka“, jenž zatím nebyl odhalen. Předpokládá, že naši domovskou hvězdu obíhá ve vzdálenosti asi 30 000 astronomických jednotek a je tak mrazivý, že ho nedokáží detekovat ani infračervené dalekohledy NASA.

Zdroj:

www.plus.rozhlas.cz, www.phys.org, www.dailymail.co.uk

Tagy galaxie hvězda Jan Oort kometa NASA Slunce Sluneční soustava vesmír William Napier Země