Zdroj: YouTube
Vědci našli v lidské DNA stopy po neznámém tvorovi. Pravděpodobně nepatřil k lidskému druhu
Vědci došli k významnému zjištění. Díky podrobné analýze genomů neandrtálců a denisovanů zjistili, že existoval ještě další předek. Ten však s velkou pravděpodobností nepatřil k lidskému druhu. Přesto je jakousi větví našeho vzdáleného rodokmenu. Co přesně byl zač?
Neznámý tvor
S novou analýzou genomů neandrtálců a denisovanů vědci odhalili DNA dosud neznámého tvora. Ten je považovaný za vzdálenou větev lidského rodokmenu. I přesto, že k lidskému druhu tak úplně nepatřil.
Vědci zjistili, že v dávné historii docházelo poměrně pravidelně ke křížení lidí s neandrtálci a denisovany. Odehrávalo se to přibližně před 200 000 až 300 000 lety. Tedy o dost dříve, než se doposud předpokládalo.
Právě toto křížení přináší zcela nový pohled do komplikované historie vzniku člověka a jeho migrace z Afriky.
Spekuluje se, že nalezená DNA může patřit druhu Homo erectus. Problém však spočívá v tom, že DNA tohoto druhu se nikdy nenašla, je proto nemožné to s přesností určit.
„Myslím, že na této práci je vzrušující to, že ukazuje, co se lze dozvědět o hluboké lidské historii společnou rekonstrukcí celé evoluční historie souboru sekvencí moderních lidí i archaických homininů," uvedl Adam Siepel, počítačový biolog z Cold Spring Harbor Laboratory v New Yorku.
Napůl člověk
Vědci použili bayesovský algoritmus, aby důkladně prozkoumali genomy dávných neandrtálců a denisovanů, dva nelidské druhy, které na Zemi existovaly. Právě analýzou těchto genomů pak mohly lépe pochopit neznámou DNA, kterou objevili.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Objevené rekombinační události prokázaly, že zhruba 1% z nalezené DNA je neznámého původu. Důvodem tak skutečně může být smíchání dvou odlišných chromozomů, které zapříčinilo, že objevené DNA je lidského i nelidského původu.
Nalezené DNA tak patří předkovi, který byl člověkem jen napůl. Jedná se o záhadné "superarchaické" oblasti DNA, které se nacházely v genomu denisovanů a v člověku kolují dodnes.
Důkazem, že v minulosti nebylo křížení lidských a nelidských druhů výjimkou, je také neandrtálské DNA, které se objevilo u Homo sapiens. Tedy dlouho předtím, než došlo k velké migraci předků moderního člověka z Afriky. Zhruba před 50 000 lety.
„Tato časová osa se zdá být neslučitelná s genetickou výměnou zahrnující přímé předky většiny dnešních Euroasijců, kteří migrovali z Afriky před 50 000 lety. Naše časová osa naopak naznačuje dřívější migraci, ke které došlo nejméně 200 000 let zpátky," dodává Siepel.
Zdroje: www.livescience.com, www.ancientpages.com, www.sciencedaily.com
