Transneptunické těleso (471325) 2011 KT19 bylo poprvé spatřeno 31. května roku 2011. Až o pět let později ale vědci zjistili, že se nejedná o jen tak obyčejnou planetku. Slunce obíhá v opačném směru v rovině téměř kolmé ke zbytku planet.
Planetární systémy jsou definovány plochou rovinou prachu a plynu. Díky tomu, že se Sluneční soustava pohybuje, všechny objekty krouží kolem naší hvězdy stejným směrem. Tedy až na Niku. „To znamená, že na ni musí působit nějaká síla,” říká Matthew Holman, astrofyzik z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge ve státě Massachusetts.
Oběžná dráha(471325) 2011 KT19
„Původně jsme si mysleli, že by ji mohla ovlivňovat hypotetická planeta Devět. Pak jsme ale zjistili, že těleso s průměrem asi 200 km je příliš blízko Sluneční soustavě, aby na něj neznámá oběžnice tzv. dosáhla. Musí existovat jiné vysvětlení.”
Záhadná planetka Niku
Další překvapení přišlo, když astronomové odhalili, že Niku není jedinou vesmírnou rebelkou. Ve skutečnosti je součástí skupiny objektů, z nichž všechny krouží kolem Slunce pozpátku na stejné 110stupňové rovině. To ukazuje, že (471325) 2011 KT19 není pouhou anomálií.
„Je jich dohromady šest a nejsou jen tak náhodně rozmístěny,” vysvětluje Holman. Počítačové simulace naznačují, že na neobvyklé oběžné dráze jsou již stovky milionů let. Z jakého důvodu je ale stále záhadou.
Rebelující tělesa
Podle vědců existuje více vysvětlení. Shluk těles mohla vychýlit dávná kolize nebo galaktické přílivy a odlivy. „Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy tak, že nejen krouží, ale také se pohybuje nahoru a dolů. Na celou soustavu proto působí slapové síly, o nichž se obecně předpokládá, že mají různé účinky,” říká Matthew Payne z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.
Tyto síly pravděpodobně narušují Oortův oblak a oběžnou dráhu komet, které pak cestují do středu Sluneční soustavy. Odborníci nyní pracují na modelech, které by mohly odhalit, jak působí také na oběžnou dráhu transneptunických těles.
Zdroj:
