V mýtech a legendách se nindžové objevují už od středověku, kde jim však byly připisovány nadlidské schopnosti. Dokázali létat nebo se proměnit v různé jiné tvory, jako pavouky nebo krysy. Často jim byly připisováno i další neuvěřitelné výkony, v mnoha případech přehnané, i když obecně se jim věřilo natolik, že například hrady byly vybavovány speciálními opevňovacími zařízeními a technikou proti nindžům. Na těchto místech byla instalována třeba strašlivě vrzající prkna, otáčivé stěny, nepravidelné půdorysy místností nebo skrytá padací dvířka.

Na dokumentární film se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Zabijáci a špióni

Nindžové byli specializovaní zabijáci, kteří měli v japonském válečnictví svou úlohu. Procházeli velmi přísným výcvikem bojových umění, známým později jako nindžutsu neboli "umění nindžů". Nindžové vynikali v maskování, lsti a přepadávání nepřátelských pozic a pevností. Jak známe z filmů, většinou byli v černém, a to proto, že přepadávali zejména v noci. Šinobové se pak jako speciálně vycvičení špioni a žoldnéři objevili v 15. století v období Sengoku, ale jejich předchůdci mohli existovat již ve 12. století. Nindžové měli speciální školy a díky jejich záhadné anonymitě získali v moderní společnosti velmi specifické, až přeceňované postavení, zejména díky filmům o bojovnících se zbraněmi. Dnes je najdeme v mnoha moderních komiksech a počítačových hrách.

Práce v utajení

Hlavním úkolem nindžů bylo shromažďovat informace o pohybu a plánech nepřátel. Pracovali v převlecích a v utajení, byli skvělí v klamání a boji. Často byli využíváni jako předsunutí průzkumníci, kteří měli způsobit v řadách nepřátel chaos a překvapení, aby se tak stali snadnější kořistí.

Nindžové byli většinou organizováni - ve středověkém Japonsku existovalo nejméně 18 samostatných bojových umění pro nindžy charakteristických, jako byly například judo, jujutsu a kendo, ale i specifičtější, jako jistá bojová forma jezdectví. Kromě organizovaných skupin nindžů však existovali i „nindžové na volné noze“, tedy samostatní nájemní bojovníci, kteří pracovali pro peníze. Byli hojně využíváni i vůdci proti nepřátelům, a to téměř vždy v přestrojení a v utajení. Fungovala mezi nimi poznávací znamení a hesla, například nindža měl vstát, kdykoli uslyšel heslo, a kdo zůstal sedět, byl tedy odhalen.

Zbraně a vzhled

Ačkoli jejich kostým nebyl nikdy přesně dán, nejčastěji byli nindžové zobrazováni tak, jak je známe z filmů, tedy v černé, jež jim poskytla v noci „neviditelnost“. Ve skutečnosti ale známe nindžy v řetězové zbroji nebo brnění z kovových plátů našitých na látku, či bojovníky v maskáčích a dalších převlecích pro oklamání nepřátel.

Klasický oděv zahrnoval kalhoty, kamaše, bundu, opasek, pokrývku hlavy a obličeje, vše přitom z měkkého materiálu, který nebránil pohybu a kopíroval siluetu těla, aby se nindža nikde nezachytil.

Nindžové uměli používat obvyklé zbraně jako meč, kopí, halapartnu nebo luk, ale kromě toho měli i své specializované zbraně. Kromě vrhacích nožů to byly speciální dýky, vrhací hvězdice s mnoha čepelemi neboli šuriken – lehká zbraň, která nebránila bojovníkovi v pohybu. Když neměli zbraně, ovládali bojové dovednosti, jako je aikido nebo kendó, které používá bambusový meč. V podstatě každý předmět se v ruce vyškolenéo nindžy moh stát smrtící zbraní.

Co uměl nindža?

Nindžové museli být fyzicky zdatní a hbití, uměli skákat z výšky, přes příkopy i jiné překážky. Možná i to je důvodem pro všechny neuvěřitelné filmy, kde ninžové v černých oblecích a maskách létají vzduchem. Pracovali často ve skupinách, jež by se daly přirovnat k akrobatům – při týmové spolupráci mohli bojovníci zdolávat větší výšky. Kromě skoků uměli i vrhat háky, šplhat po lanech a skládacích žebřících a vstupovat do míst, která byla pro ostatní nedostupná. Byli vyškoleni k přežití v každé situaci, rozuměli topografii a mapám, uměli přečíst počasí, používat výbušniny, věděli, jak se ošetřit v případě zranění. Všestrannost jim zaručila úspěch.

Školy nindžů vznikly na umění samurajů

Protože pověst nindžů byla ve srovnání se samuraji nízká, jejich umění se postupně udržovalo jen díky školám bojových umění. Vzniklo tak formální bojové umění nindžutsu, které navázalo na jejich tradice.

Přitom původní podstata nindžů byla jiná a vyvinula se vlastně ze samurajských rodin, které předávaly své dovednosti z otce nebo sensei (mistra) na syna. Budoucí nindža se zde již od dětství učil jezdit na koni, plavat a bojovat se nejrůznějšími zbraněmi. Do výcviku nindžů ve speciálních táborech se často přihlašovaly i celé vesnice, což mnohé školy velmi proslavilo.

Zdroje:

en.wikipedia.org/wiki/Ninja, www.thoughtco.com, medium.com, www.yoair.com, www.callumhowe.com