Lásko má já stůňu…
Noc na Karlštejně, krásný muzikál s písničkovými evergreeny a nezapomenutelnou Janou Brejchovou a Vlastimilem Brodským v hlavních rolích natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský na námět stejnojmenné hry Jaroslava Vrchlického. Hrad si nechal vystavět Karel IV., aby se tam mohl v klidu oddávat meditacím, jak ve filmu vysvětluje arcibiskup Arnošt z Pardubic králi cyperskému, Petrovi. Vstup ženám tam byl proto zapovězený.
V mužském převleku se panovníkův zákaz ve filmu odváží porušit hned tři ženy. Každá má jiný důvod, ale vede je k tomu láska…
Asi do věží…
Král cyperský nevěří, že na Karlštejně není žádný ženský „fraucimor“, tedy část panovnického dvora, který tvořil doprovod manželce panovníka a také služebnictvo od pokojských, přes služky, švadleny, pradleny až po hofmistryně. Tuší, že se v mužských kalhotách skrývá ženská sukně. A má pravdu. Za doprovodu loutny se pak Petr písní v podání Waldemara Matušky ptá, kde se tajní milenci skrývají. Domnívá se, že ve věžích.
V tom se scénář filmu mýlí. Karel IV. zapověděl ženám právě a pouze „pobývati, lehati a spáti ve velké věži a kapli Svatého kříže“. Také, jak zmiňují kroniky navíc stanovil, že: „Tímto listem na věčné časy zapovídáme, aby žádný na věži zámku Karlštejna, na kteréž předpověděná kaple jest ustavena, s ženou spáti nebo ležeti směl.“ Do ostatních prostor a komnat hradu ženám přístup – obrazně – zakázal až Vrchlický. Toho se držel i scénárista a režisér Podskalský.
Hrad Karlštejn ukazuje video s filmovou písničkou Asi do věží:
Muži nejvíc sluší sólo…
Chlapi na Karlštejně si v této písničce naoko pochvalují, jak je bez ženských fajn, jak všechno zvládnou. Vyšívají, perou, látají si svou drátěnou košili. Ve skrytu duše se však těší, až si panovník projde svou duševní meditací a na Karlštejn se zase vrátí „ženské“ z nedalekého hradu Karlík. Právě z něho se tajně vytratila Eliška, toužebnou láskou soužená Karlova choť, aby s ním alespoň v převleku pážete strávila noc. A porušila králův zákaz. Z Karlíku se za ní také vypravila na Karlštejn v rytířském zbroji zachránit její čest oddaná hofmistryně Ofka.
Hrad Karlík si pro svůj děj zvolil Vrchlický na základě zápisků kronikáře Václava Hájka z Libočan. Hájek píše, že ho Karel nechal postavit pro svou choť a její ženský doprovod. První zmínky o něm ale pocházejí až z roku 1400, tedy více než třicet let po Karlově smrti. Žádné prameny jeho založení, majitele ani zánik nezmiňují. Nacházel se však poblíž Karlštejna, a tak se do děje o zákazu vstupu žen na Karlštejn prostě hodil. Možné je, že se Vrchlickému zalíbilo i jeho jméno.
