Nostradamus se narodil 14. prosince 1503 v Saint-Rémy-de-Provence. Studoval lékařskou vědu. Z Univerzity byl však vykázán, jelikož se zjistilo, že si přivydělával jako lékárník, což bylo tehdy zakázáno. Nakonec se k léčení stejně dostal. Pomáhal doktoru jménem Louis Serre v boji proti moru.

Svá proroctví vydal knižně již v roce 1555. Kromě úcty si vysloužil také posměch. Kritici ho upozorňovali na chybné výpočty a opsané interpretace. Problémem byla také stylistika díla. Nostradamus používá archaickou, někdy i nesmyslnou větnou skladbu, hraje si s anagramy, využívá alegorických obratů a mytologických narážek. Vymýšlí si slova a míchá dohromady francouzštinu, latinu, řečtinu a nářečí svého rodiště.

Pravda o Nostradamově proroctví

Nostradamus své quatrainy seřadil po stovkách do takzvaných centurií. Jeho vykladači tak předpokládají, že prorokoval bombardování Hirošimy v Japonsku, přistání Apolla na Měsíci, nehodu raketoplánu Challenger nebo smrt princezny Diany. Ve skutečnosti byste těžko hledali nějakou světově významnou událost, o které by se věštec nezmínil. Byl tak geniální?

Podle bývalého cambridgeského lingvisty a autora téměř tuctu knih o francouzském prorokovi Petera Lemesurier ne. Ve své knize Nostradamus: Muž, mýtus, pravda dochází k závěru, že nedostudovaný lékař nebyl věštec, pouze věřil, že historie se opakuje a známé události překlápěl do budoucnosti.

Lemesurier tvrdí, že Nostradamus ve skutečnosti nevytvářel předpovědi. Místo toho dělal predikce, tedy prohlášení, která se zdají být pravdivá až poté, co se události staly. Dalším problémem pak je, že se prorokovy knihy překládají do stovek jazyků. Verše tak byly a jsou neustále interpretovány. „Většina autorů bezostyšně překrucují slova, aby věštba vypadala, že hovoří o události, nebo dokonce překrucují samotný příběh, aby odpovídal slovům," stěžuje se lingvista. Podle odborníků často podléhají takzvanému Forerovu (nebo též Barnumovu) efektu. Jde o psychologický fenomén, kdy člověk akceptuje obecné popisy jako přímo ušité na jeho osobu. Tento efekt se využívá především při tvorbě horoskopů.

Hádanka nebo věštba

I přesto existuje několik historických události, které prý Nostradamus opravdu předpověděl. Mezi jednu z nich patří smrt Jindřicha II. Věštec zmiňuje, že „Mladý lev přemůže v souboji starého, probodne mu oči a dvě rány slité v jednu ho usmrtí." Ve skutečnosti byl král Jindřich II. Francouzský (starý lev) zasažen roztříštěným kopím mladého Gabriela Montgomeryho. Jedna střepina zasáhla levé oko, druhá probodla spánek. Obě dvě skončily v mozku. Jindřich II. zemřel za 10 dní. Oba rytíři měli ve znaku lvy. Problémem však stále zůstává, že quatrain se objevil až v knize vydané v roce 1614, tedy patnáct let poté, co se turnaj odehrál.

Zdroj: Youtube

Nostradamus měl předpovědět také požár Londýna nebo Velkou francouzskou revoluci. Podle interpretací spisovatele Jeana-Charlese de Fontbruna věštec uhádl i zvolení Francoise Mitterranda francouzským prezidentem a atentát na papeže Jana Pavla II. v roce 1981.

Zdroje: cs.wikipedia.org, www.kurzy.cz, www.livescience.com, www.novinky.cz