Sonda učinila na Měsíci nový objev. Vědci do vkládají velkou naději pro lidstvo

Elena Velímská | 18. 11. 2022

Objevy a nálezy vědců různých oborů se netýkají jen Země. Nové poznatky získávají odborníci o vesmíru, blízkých i vzdálených planetách, měsících a hvězdách. Neznámý minerál dopravila z Měsíce na Zem čínská robotická mise Čchang-e 5 a vepsala tak další kapitolu do historie dobývání vesmíru.

Čínská Čchang-e 5

Sonda Čchang-e 5 (嫦娥五号) je pátou čínskou lunární misí v rámci programu výzkumu Měsíce. Na svou pouť se vydala 23. listopadu 2020 z kosmodromu Wen-čchang. Na Měsíci přistála 1. prosince a jako první z čínských misí dopravila o patnáct dní později na Zem vzorky z Měsíce. Odebrala je z hloubky přibližně 6,5 metrů pod předpokládanou sopečnou oblastí. Po Spojených státech a bývalém Sovětském svazu je tak Čína třetí zemí, která získala měsíční materiál. Jen tak mimochodem, sondy dostaly jméno Čchang-e po stejnojmenné čínské bohyni Měsíce.

Vědci objevili na Měsíci teplé jámy, které mají podmínky vhodné pro život
Cestování

Vědci objevili na Měsíci teplé jámy, které mají podmínky vhodné pro život

Měsíční objev

Vzorků měsíčních hornin a prachu o váze 1,73 kilo se na Zemi ujali čínští vědci z Pekingského výzkumného ústavu uranové geologie a dalších výzkumných institucí. Začali zkoumat jejich složení, které může přispět k poznatkům o vzniku Měsíce, sluneční soustavy, ale i Země. Nyní vědci mezi vzorky objevili neznámý minerál podobný diamantu, který pojmenovali po své měsíční bohyni a sondách Čchangesit-(Y). Jde o první neznámý měsíční materiál, který objevila Čína, celkově pak šestý v pořadí. Čínský národní úřad pro vesmír (CNSA) a Čínský úřad pro atomovou energii (CAEA) ve svém společném prohlášení vzorky popsaly jako „fosfátový minerál ve formě sloupcovitých krystalů, které se nacházejí v částicích měsíčního čediče”.

Zdroj: Youtube

Helium-3

Mezi vzorky dále výzkumníci našli prvek známý jako helium-3. Jeho nález na Měsíci není žádným převratným objevem. O jeho výskytu na Měsíci se ví už několik desetiletí. Dokonce i to, že je ho daleko více, než na Zemi, kde je poměrně vzácný. Už v roce 1986 vědci odhadovali, že by ho tam mohla být až jedna tuna. Významné však je, že ho nyní čínští vědci posuzovali z hlediska možného budoucího zdroje energie z termojaderné fúze. Díky ní lze získat velké množství „čisté“ energie bez možných radioaktivních důsledků. Jako čisté palivo by se mohlo používat v reaktorech jaderných elektráren, nevznikal by jaderný odpad. Je tak slibným zdrojem paliva pro zemské fúzní reaktory, už jen proto, že na Zemi mizí zásoby tritia (izotopu vodíku), které se jako palivo používá v současných prototypech reaktorů. V budoucnosti může být helium-3 i palivem pro měsíční mise, tak by se nemuselo dopravovat ze Země. Dle prohlášení čínské státní tiskové agentury Xinhua vědci koncentraci helia-3 v měsíčních vzorcích a další parametry stanovili, ale agentura je nesdělila.

Na odvrácené straně Měsíce je podivná krychle. Snaží se k ní dostat vozítko
Cestování

Na odvrácené straně Měsíce je podivná krychle. Snaží se k ní dostat vozítko

Zdroje: www.theregister.com, www.newsweek.com

Tagy CNSA Čchang-e 5 Čína Měsíc minerál objev Sovětský svaz USA vesmír Země