C. Bucková:první oběť nucené sterilizace v USA byla prý promiskuitní a postižená

12. červen 2020 četba na 3 minuty
Ke sterilizaci bylo do roku 1964 v USA donuceno přes 60 tisíc osob, většinou žen.

Ke sterilizaci bylo do roku 1964 v USA donuceno přes 60 tisíc osob, většinou žen.

Foto: Shutterstock.com

Nucené sterilizace za účelem šlechtění lidského genomu nebyly výsadou nacistů, prosadily se i ve Spojených státech. Precedentem se stal v roce 1927 případ Carrie Buckové, která byla označena za slabomyslnou a zbavena možnosti mít další děti. Její jediná dcera přitom zemřela v 8 letech.

Metodami, jak lidskou populaci zbavit špatných genů a naopak podpořit ty žádoucí, se eugenici zabývali od 19. století. Ačkoli šlo spíš o filosofické než vědecké hypotézy, američtí zákonodárci je vzali za své a roku 1927 vyhradili státu právo na sterilizaci sociálně nevhodných osob, aby se jejich geny nemohly šířit dál.

Vlnu nucených sterilizací odstartoval ve státě Virginia experiment Dr. Alberta Priddyho, v jehož klinickém centru byli internováni pacienti trpící duševními chorobami a epilepsií. Názorným příkladem ženy nesoucí nežádoucí geny se měla stát teprve 17letá Carrie Bucková, kterou do ústavu poslali její adoptivní rodiče z důvodu její "nepřizpůsobivosti a promiskuity".

Carrie v té době zrovna porodila dceru Vivian, což se ale nestalo v důsledku "promiskuity", nýbrž znásilnění, kterého se na mladé dívce dopustil synovec jejích adoptivních rodičů. Počestná rodina se obávala skandálu, a tak zneuctěnou nevlastní dceru raději odklidila do psychiatrického zařízení.

Není známo, zda si tyto okolnosti doktor Priddy uvědomil, nejspíš ho ale asi nezajímaly. Po vyšetření prohlásil Carrie Buckovou za "slabomyslnou" a s radostí zjistil, že znaky slabomyslnosti vykazovala i její biologická matka, chudá prostitutka trpící syfilidou.

To mu postačilo jako důkaz, že se v rodině nesou špatné geny a požádal úřady o svolení mladou matku sterilizovat. Americký Nejvyšší soud poměrem hlasů 8:1 zákrok povolil.

Čerstvě narozená Vivian mezitím vyrůstala u adoptivních rodičů své matky a mentální zaostalost rozhodně nevykazovala. Ve škole patřila k průměrným žákům a možná by ji čekala zcela světlá budoucnost. Bohužel, ve svých 8 letech onemocněla spalničkami a zemřela na přidruženou infekci.

Carrie se po návratu z ústavu provdala za staršího vdovce, který měl sám šest dětí, a po jeho smrti si našla nového manžela, s nímž žila až konce života. Často si stýskala, že zůstala po úmrtí jediné dcery bezdětná. Známky slabomyslnosti u ní od vyšetření Dr. Priddyho nikdo nenašel.

Její případ neměl zůstat jediným. Do roku 1964 bylo ve Spojených státech donuceno ke sterilizaci přes 60 tisíc lidí, většinou žen. Soudům přitom stačila nepatrná záminka. Většina sterilizovaných pocházela z chudších poměrů, španělských, černošských nebo indiánských menšin, mezi časté oběti patřili také epileptici a duševně nemocné osoby.

Akční letáky