Obléhání hradu Rabí: Husité rozpoutali krvavé peklo, vyřádili se na kněžích

Hrad Rabí, celkový pohled na hrad a přilehlou obec

Hrad Rabí, celkový pohled na hrad a přilehlou obec

Foto: Chmee2 / Creative Commons, CC BY 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/

O hradu Rabí se většina z nás ve škole učila proto, že podle jedné z mnoha pověstí, jež se k místu vážou, zde přišel Jan Žižka o oko. Tato pověst se však nezakládá na pravdě, jelikož husitský vůdce byl částečně slepý už od mládí. Každopádně ale obléhání Rabí bylo skutečným masakrem, při němž nejvíce trpěli kněží.

V dubnu 1420 se Jan Žižka poprvé objevil před hradbami Rabí. Měl jediný cíl – potlačit a zcela zničit své odpůrce, kteří se raději shromáždili v hradu, který měl přízvisko nedobytný.

„Není daleko a široko sídla panského, které by svědčilo tak o moci a bohatství svých zakladatelů, jako bělošedé skálopevné zříceniny hradu Rabského. Neboť jsou takové rozsáhlosti, že by z nich mohlo býti malé město, a obsahovaly tolik světnic a vedlejších příležitostí, že z nich knížecí dvůr býti mohl. Kromě toho musí se považovati Rabí za pevnost na onen čas nepřemožitelnou…,“ napsal o hradu Rabí profesor August Sedáček.

Páni a kněží proto za jeho hradbami shromáždili všechen svůj majetek, nebo alespoň jeho většinu, aby jej uchránili. Na Rabí v době obléhání byly klenoty, roucha, zlato i cenná zbroj.

Na hrad Rabí v doporovodu Karla Gotta se podívejte na tomto oddechovém videu:

Zdroj: Youtube
 

Útok husitů

V 15. století se většinou bitvy vedly v létě, zima byla na zazimování a přežití. Husité také chvilku před hradem tábořili, ale jejich první útok přišel velmi záhy a byl nečekaní silný. Ač střelba netrvala dlouho, husité měli jasný plán. Zapálili některé hradní budovy a směřovali přímo k hradbám. Pro jejich snazší zdolání vyplnili příkopy slámou a chrastím a dostali se na nádvoří hradu. Netrvalo dlouho a Rabí se ocitlo zcela pod jejich kontrolou. Překvapením bylo, že se posádka nedobytného hradu vlastně ihned vzdala. Legendy vyprávěné o husitech nám sice dávají pocit, že se jednalo o spravedlivé válečníky, skutečnost je ale taková, že jejich činy byly velmi krvelačné a rozhodně neznali slitování. Obzvláště na Rabí, kde byli shromážděni jejich klíčoví odpůrci, nehodlali ušetřit ani jeden lidský život. Husité Rabí vyplenili, zapálili a ušetřili jen majitelovy syny.

 Žižkova hrušeň na obrazu Věnceslava ČernéhoŽižkova hrušeň na obrazu Věnceslava ČernéhoZdroj: ΑΩ institut / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Nejhůře to odnesli mniši

Říká se, že v tomto případě to byl ale právě Jan Žižka, kdo krvelačné řádění přerušil. Poté, co hned sedm kněží a mnichů bylo vrženo přímo do ohně a upáleno ve strašných bolestech, v řadě na stejný osud už čekali další nešťastníci, mezi nimi i rodina pana Půty Švihovského. Žižka jej však překvapivě smrti uchránil a stejně tak odmítl si i ponechat majetek pánů. Své věrné odměnil jen brněním, zbraněmi, oděvy a koňmi, které měli pro jeho vojáky smysl jako válečná kořist za vyhraný boj. Ostatní věci poručil snést na hromadu a zapálil je. Jeho slitování ale nepadlo na úrodnou půdu, protože ti, jejichž život byl uchráněn, stále kuli další pikle a intriky proti husitskému vůdci.

Karlštejn byl po obléhání husity naprosto zničen

Obléhání Karlštejna: Husité použili nejzákeřnější zbraň a v hradu nastalo peklo

Žižkovo oko a tříska z hrušně

Jan z Ryzmburka hrad znovu opravit, jako by tušil, že se Žižka znovu vrátí. Stalo se tak v červenci 1421. A k tomuto druhému obléhání Rabí se vztahuje další pověst, spojená s legendární hrušní, odkud Žižka boje řídil. Právě zde totiž údajně přišel o oko, když se nešťastnou náhodou velitelem hradu Přibíkem Kočovským vystřelený zabodl do kmenu stromu a urazil třísku, jež se zabodla Žižkovi do jediného zdravého oka. Zrak se u ani přes rychlý lékařský zákrok nevrátil.

„Ty věčné dohady, v jaké bitvě si poranil které oko, ztrácejí na významu. Jan Žižka totiž zřejmě již od mládí na jedno oko neviděl vůbec, o druhé pak podle tradice přišel v bitvě u Rabí," říká historička Helena Stejskalová. Mezi různými verzemi pověsti existují však rozpory i o poloze hrušně a dalších detailech celého příběhu.

Ať už je legenda pravdivá, nebo nikoli, skutečnost zůstává nezměněna. Obléhání hradu Rabí bylo jedním z posledních činů vojenské kariéry stárnoucího Jana Žižky.

 

Zdroje:

cs.wikipedia.orgceskobudejovicky.denik.czzahadno.estranky.czwww.novinky.cz