Karlštejn byl totiž v bouřlivých husitských dobách v rukou příznivců císaře Zikmunda, tedy úhlavního nepřítele kalicha.
Splašky všude, kam oko dohlédlo a nos dosáhl
Hrad Karlštejn obléhala v roce 1422 vojska pražanů, která se rozhodla vsadit na jistotu. Splašky. Smrdutá biologická zbraň dokázala splnila svůj úkol.
Karlštejn potom rozhodně nevypadal jako dnes, byl to chátrající hrad, který neměl s reprezentačním císařsko-královským sídlem nic společného. Chátral, byl polorozpadlý a nepotřebný.
V roce 1422 byl však stále hodnotnou pevností, jejíž pověst ale již měla určité trhliny. Protože si Zikmund uvědomoval, že korunovační klenoty zde již nejsou v bezpečí, stihl je včas odvézt ihned po jeho korunovaci. Karlštejn totiž neměl strategicky výhodnou polohu a bylo možné jej ostřelovat z okolních kopců. To obránci věděli, takže karlštejnské podhradí vyplenili, aby viděli široko daleko. Na kopce přitom umístili dělostřelce a na okolních cestách postavili zátarasy a připravovali postavení pro palné zbraně.
Věnceslav Černý: Husité obléhají Karlštejn
Sázka na jistotu
A to je právě to, na co husité vsadili. Uvědomovali si dobytnost Karlštejna a věděli, že stačí být vytrvalí. Obléhání trvalo necelého půl roku, od konce května do začátku listopadu.
Proti Karlštejnu vytáhl Zikmund Korybutovič, jenž se měl stát českým králem, aby podle šlechty přivedl zemi zpět ke správné víře. S podivem bylo, že jej uznal dokonce i Jan Žižka za nejvyššího správce země. Proto se Korybutovič potřeboval ukázat jako vojevůdce a vytáhl na Karlštejn. K dispozici měl ale jen střelné zbraně malé ráže a krátkého dostřelu. Podcenil situaci.
Jan Žižka v čele husitského vojska, Jenský kodex z 15. století
Nepomohlo ani otrávení potoka, z něhož se čerpala voda do hradní studně. Takže přišly na řadu fekálie a zkažené maso. Fekálie sem byly navezeny dokonce z Prahy v 1882 soudcích. Soudky byly metány na Karlštejn pomocí praků.
Na pomoc obleženému Karlštejnu byla v Norimberku svolána křížová výprava, její účastníci ale do bojů vůbec nezasáhli a výprava se rozpadla. Po neúspěšném obléhání uzavřely znesvářené strany roční příměří.
Luděk Marold: Bitva u Lipan – skupina táborských a sirotčích vojevůdců.
Karlštejn nedobyli
Obránci se ale nevzdali a většina husitů odtáhla, a i Korybutovič odtáhl s nepořízenou. V Čechách pobyl jen rok. Od Karlštejna se vrátil do Prahy ještě před uzavřením příměří a po návratu musel řešit povstání radikálních husitů. Zkonfiskoval jim majetek a dal popravit pět radikálů, kteří se účastnili útoku na vězení Staroměstské radnice. Tím se mu povedlo oslabit svou pozici ještě víc. Z Čech ani ne po roce odešel.
Umíte si představit ten zápach, všudypřítomný hmyz, teplo a vše, co ke středověké bitvě patří? Celý Karlštejn se stal obří žumpou. Budiž nám ke cti, že tuto část naší historie se nám povedlo úspěšně napravit.
Zdroje:
cs.wikipedia.org, www.novinky.cz, edu.glogster.com, husitstvi.cz
