Zdroj: Shutterstock.com/OSORIOartist
V roce 2030 se už v noci na hvězdy nepodíváte, varuje vědec. Obloha se změní k nepoznání
Světelný smog, satelity a vesmírný odpad. Toto vše ohrožuje naše zkoumání vesmíru. Situace se navíc bude zhoršovat. Už nyní je schváleno, že na nízkou oběžnou dráhu Země bude během sedmi let vyneseno kolem půl milionu nových družic. Místo hvězd tak budeme pozorovat stroje.
www.irozhlas.cz, www.express.co.uk, www.independent.co.uk, www.tvujvesmir.cz
V současnosti nad našimi hlavami rotuje přes osm tisíc satelitů, což je o čtyřikrát více než v roce 2019. Jsou nezbytné pro moderní život. Díky nim se lze připojit na internet, sledovat předpověď počasí, komunikovat s blízkými nebo najít správnou cestu.
Poznáte je snadno. Často jsou jasnější než hvězdy, pomalu se pohybují a blikají. Jejich životnost je krátká. Například současné satelity Starlink vydrží pouhých pět let. Proto se musí stále doplňovat. To znamená jediné - zvýšení vesmírného odpadu.
V zajetí smetí
Královská astronomická společnost (RAS), britská kosmická agentura a ministerstvo obchodu vyhodnotili tento fakt jako znepokojující. Na nedávné konferenci Dark and Quiet Skies vyzvali k regulaci. „27. ledna se na nízké oběžné dráze setkaly dva neaktivní sovětské objekty, raketové těleso a nefunkční špionážní družice. Minuly se o šest metrů,” uvedla společnost LeoLabs, specializující se na monitorování satelitů.
Současné výpočty naznačují, že ve vesmíru se momentálně nachází kolem 170 milionů kusů různého odpadu. Zhruba 670 tisíc je větších než jeden centimetr a představují tak riziko pro jiné objekty i Mezinárodní vesmírnou stanici. Před „kosmickou popelnicí” varoval už v sedmdesátých letech minulého století americký astrofyzik Donald Kessler. Tvrdil, že smetí na oběžné dráze může způsobit dominový efekt.
„Jedna srážka přinese tisíce úlomků, jež se potkají s dalšími,” vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. „Pokud by se tato vize naplnila, mělo by to výrazný dopad na náš život, protože na satelitech jsme doslova závislí.” Technologie, jak vyčistit prostor nad našimi hlavami, se ale stále vyvíjejí. Jejích první test se chystá na rok 2024.
Noční obloha budoucnosti
Tony Tyson, profesor fyziky a astronomie na Kalifornské univerzitě navíc předpokládá, že množství družic nemusí způsobit jen nekontrolovatelné srážky, ale jsou schopné znehodnotit vědecký výzkum. Ruší totiž citlivé radioteleskopy, které hledají nejen mimozemský život, ale také nebezpečné asteroidy. „Hlavním problémem je, že odrážejí sluneční světlo zpět dolů k Zemi. Proto je tak dobře vidíme.”
Tento fakt také změní vzhled noční oblohy. „Až v roce 2030 zakloníte hlavu, s největší pravděpodobností uvidíte jen satelity, které zastíní hvězdy. Světelnému znečištění můžete utéct, tomuto ale ne,” uvedl expert.
