Panenství ve středovku bylo velmi cenné. Jak probíhala jeho obnova?

Panenství bylo pro středověké manželství klíčové.

Panenství bylo pro středověké manželství klíčové.

Foto: Profimedia.cz

Panenství bylo ve středověku vnímáno jako dar od Boha. Odejmout ho mohl zase opět Bůh, na zemi zastoupený manželem. Ten mohl před svatbou požadovat ohledání či jiný důkaz neposkvrněnosti, aby si byl jistý, že jeho nastávající není žádná poběhlice. Rozmohly se tak různé metody, jak své panenství obnovit.

Jediným způsobem, jak se mohl muž ujistit, že dítě narozené v manželství je jeho krve, byla svatba s pannou. Panenství se tak stalo vyhledávaným obchodním artiklem. Stejně jako u všech věcí, jakmile se této problematice přiřadila hodnota, ženy vynaložily mnoho úsilí na to, aby vymyslely, jak požadavek obejít.

Zdroj: Youtube

Ve středověku se věřilo, že panenská blána může být narušena pouze pohlavním stykem. Tuto mylnou představu však vyvrátilo moderní lékařství. Panenská blána může být protržena řadou nesexuálních aktivit, jako je fyzická práce, gymnastika nebo jízda na koni. Její tvar se u různých osob liší a je dokonce možné, že se dívka bez panenské blány narodila. Zároveň je také běžné, že se panně při prvním styku blanka nenaruší nebo, že nedojde ke známému krvácení.

Obnova panenství ve středověku

Tyto poznatky však středověké porodní báby, lékaři ani běžní lidé neznali. Proto existovala pouze jednoduchá rovnice. Pokud je dívka neposkvrněná, musí být protržena panenská blána, čímž dojde ke znečištění prostěradla. Prostopášná nevěsta si tak většinou brala do manželského lože ampulku se zvířecí krví. Tu pod rouškou noci rozlila.

Ženy z nejvyšších vrstev měly paradoxně nejméně práv.

Manželství ve středověku: I princezny to měly zlé. Šťastná, která se vyvlekla

Už naše pra-pra babičky si ale uvědomovaly, že to zkušenému muži stačit nemusí. Pod heslem svatého Jeronýma „I když je Bůh schopen udělat cokoliv, pannu nevzkřísí" hledaly jiné metody, jak svého novomanžela obalamutit. Radily jim dokonce dobové lékařské knihy.

Alžběta I.

Panenskou královnu Alžbětu I. nejspíš prvně zohavil a pak zabil jedovatý make-up

Jeden recept například doporučoval, aby se ženy potíraly kamencovou vodou. Chemická sloučenina hydratovaného síranu draselno-hlinitého se používala k činění kůže a nakládání masa. Její stahující účinky měly vytvořit iluzi panenství.

Znovu pannou

Už v 11. století doporučovala Trota ze Salerna vývar z máty a několika bílků. Do směsi se namočil lněný hadřík a ten vložil do pochvy. Po několikadenním užívání se měl otvor zúžit. Další metodou bylo vložení cizího předmětu do pochvy. Ten měl vytvořit během pronikání odpor. Nejčastěji se používala parfémovaná pryskyřice nebo vosk.

Pinterest

Prostitutky, které si nechaly rády připlatit od klientů, jež vyžadovali panny, používaly jiný způsob. Vytvořily si pomádu z tuku a rozdrceného skla. Tu si vetřely do pohlaví. Ostré kousky vyvolaly krvácení „na povel".

Pokud nevěsta spoléhala spíše na šarlatánství, mohla si zkusit vyrobit čaj z myrtových listů a kopřivy. Tím se měla omývat každé ráno a večer po dobu devíti dnů. Blána se měla jako zázrakem obnovit. Rychlejší výsledek se měl dostavit vložením rozemletého muškátového oříšku přímo do pochvy. Panenství se mělo vrátit okamžitě. Spis Penitential of Finnian napsaný v 6. století zase doporučuje, aby žena žila šest let jen o chlebu a vodě. Splní-li tento požadavek, v sedmém roce bude prohlášena pannou.

Zdroj:

www.womanonly.cz,www.lifee.cz, www.historyundressed.com