Zdroj: vladimircaribb / 123rf
Potápěč fotografoval mořské dno a zůstal v šoku. Podívejte se na nádherný objekt, který objevil
Japonský fotograf Yoji Ookata fotografoval mořské dno a zůstal v šoku. Narazil na nádherný záhadný objekt. Kruhy v obilí na jižním cípu Japonska byly poprvé spatřeny již v roce 1995. Až nyní se však podařilo zjistit, co stojí za jejich výtvorem.
Tajemné kruhy v "obilí"
Yoji Ookata, podmořský fotograf objevil něco, o čem sám neměl sebemenší tušení. Během svého ponoru nedaleko Amami Oshima na jižním cípu Japonska narazil na kruhy v obilí vytvořené na dně oceánu.
Takřka pravidelné vzorované kruhy však nemají s obilnými plodinami nic společného. Za jejich vznikem stojí něco zcela jiného.
Geometrické písečné obrazce mající průměr přibližně šest metrů, které Ookata objevil zhruba 80 metrů pod hladinou moře, jsou výtvorem ryby "puchýřky". Záhadu dlouho označovanou jako "tajemné kruhy", která mátla vědce od roku 1995, se tak konečně podařilo vyřešit.
Viník této záhady je pozoruhodný v tom, že jde o rybu dlouhou jen několik málo centimetrů. Svou prací však vytváří naprosto dokonalý proces, jehož výsledkem jsou výjimečné a pro neznalce záhadné vzory. Sameček ryby pro to má ale svůj důvod.
Lov samiček
Sameček puchýřky vytváří tyto složité tvary, aby zaujal samičky. Několik centimetrů velká ryba tak dnem i nocí neúnavně "vyřezává" záhadné kruhové obrazce na samém dně oceánů. To vše za pomoci mávající ploutve.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Ookata na místo nálezu povolal výzkumný tým, který strávil pozorováním několik dní. Tým zaznamenal přibližně 10 "stavebních" akcí prováděných 4 až 8 samečky, kteří během 7 dní vystavili příslušné kruhy.
Samečci opakovaně vplouvali do kruhu a zase z něj vystupovali, přičemž ploutvemi hloubili údolí v písčitém dně. Poté, co samečci utvořili spirály, pustili se do zdobení vrchní části za pomoci mušlí a korálů.
Uprostřed každého kruhu vznikl prostor, který sloužil jako hnízdo pro vábení samiček.
V okamžiku, kdy se samice "puchýřky" přiblížila ke kruhu, samec rozvířil písek uprostřed něj a vrhal se jím sem a tam. Pokud ho samička vyhodnotila jako vhodného partnera, nakladla vajíčka do písečné zóny uprostřed kruhové spirály a proces vábení splnil svůj účel.
Vědci se shodují, že kvalita každého kruhu pomáhá samičkám v rozhodování, zda je ten či onen sameček pro ně vhodným partnerem. Také dodali, že ve chvíli, kdy dojde k ukončení námluv a následnému páření, sameček přestane kruh udržovat a po vylíhnutí vajec hnízdo zcela opustí.
S každým dalším vábením samiček pak sameček vystaví zcela nový kruh. Zřejmě proto, aby se před samičkou mohl předvést a aby nebyl ochuzený o jemné částečky písku, nezbytné pro další kolo kladení vajíček.
