Odborníci netuší, co přesně stálo za tím, že se někteří tvorové na naší planetě zvětšili do gigantické velikosti. Mezi hlavní důvody by mohla patřit zvýšená koncentrace kyslíku, efektivnější příjem potravy nebo lepší struktura kostí.
Jak ukazují paleontologická naleziště a současný výzkum, výskyt obrů na naší planetě je již minulostí. I přesto se čas od času objeví zprávy očitých svědků, kteří tvrdí, že některého z bájných živočichů zahlédli na vlastní oči. Jedním z nich byl také belgický plukovník letectva Remy Van Lierde.
Obří had z Konga
„Bylo to roku 1959, kdy jsme letěl vrtulníkem nad provincií Katanga v Belgii okupovaném Kongu,” řekl v dokumentu Arthura C. Clarka Záhadný svět. „Díval jsem se na pevninu pod sebou, když jsem spatřil obrovského hada.”
Tvor měl prý půl metru širokou a metr dlouhou trojúhelníkovitou hlavu. Pyšnil se zelenohnědými šupinami, jež se nádherně leskly. Ležel na holé planině a vyhříval se. „Jako letec si dovolím tvrdit, že mám velmi dobrý odhad na rozměry věcí, které vidím ze vzduchu na zemi,” argumentoval voják. „Předpokládám proto, že měřil asi patnáct metrů.”
Plukovník byl tak překvapený, že poprosil pilota, aby udělal otočku a plaza si mohl ještě jednou prohlédnout. S překvapením zjistil, že je tvor zaregistroval. „Klesli jsme na devět metrů. V tu chvíli nadzvedl hlavu a ohnal se po nás. Na poslední chvíli jsem ho vyfotografoval.”
Bájný nebo obyčejný had?
Van Lierde je uznávaný veterán letectva, i přesto řada odborníků nad jeho svědectvím kroutí hlavou. Argumentují, že z černobílého snímku nelze rozměry hada určit. V dnešní době se totiž již patnáctimetroví plazi oficiálně nevyskytují. Posledním zástupcem takového obra byl Titanoboa cerrejonensis, žijící v období třetihorního paleocénu, asi před 60 miliony lety, v jihoamerické Kolumbii.
Teoreticky by se však mohlo jednat o krajtu mřížkovanou, jež dorůstá až do devíti metrů nebo krajtu písmenkovou, jejíž nejdelší zástupci mají do šesti metrů.
Zdroje: www.cs.wikipedia.org, www.iflscience.com, www.animals.howstuffworks.com
