I přes obří čelist podobnou krokodýlovi však toto monstrum žijící před 3 miliony let postrachem rozhodně nebylo.
Krysa velikosti bizona s čelistí krokodýla
Josephoartigasia monesi byl hlodavec poměrně velkých rozměrů. Dorůstal výšky rostlého bizona. Zhruba jeden a půl metru. Jeho délka pak často končila na metrech třech. Jak moc obávaným predátorem skutečně byl?
Údajně skoro vůbec. A to i přes to, že se opravdu mohl chlubit obrovskou čelistí a celkovou hmotností až 1 500 kg.
Tato pravěká krysa měla své útočiště v Jižní Americe. Právě tam se tři miliony let vyskytovala v poměrně hojném počtu. Děsivou ji pak činily převážně zuby. Její čelist připomínala krokodýla a každý zub byl silnější než palec u nohy dospělého muže.
V nich měla Josephoartigasia monesi také obrovskou sílu. Přesto je používala čistě na obživu. Predátorem tak mohla být jen v případě, že se rozhodla něco si ulovit.
Tato "krysa" jak se tomuto hlodavci s oblibou přezdívá se povětšinou pohybovala u ústí řek nebo v deltách s lesními společenstvy. Živa byla převážně z měkké vegetace. Byla tak spíše legrační, než obávanou šelmou.
Neuvěříte, jak děsivě směšné monstrum žilo na Zemi
Josephoartigasia monesi disponovala lebkou o délce 53 cm. Ta byla spojená s předním řezákem, podobnému tomu, jaký známe od slona. Ten jediný pak měřil kolem 30 cm.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Ačkoliv by na první pohled tato krysa jistě působila děsivě, z archeologického pohledu děsivá ale skutečně nebyla. I tak však zastává místo největšího kdysi žijícího hlodavce, jehož velikost už žádný jiný nepřekonal.
Svět se o Josephoartigasia monesi dozvěděl teprve pár let zpátky, když byla nalezena jediná fosilie tohoto hlodavce. Výjimečný byl pak především silou, kterou dokázala jeho čelist vyvinout.
Simulace za pomoci letadlového softwaru, jenž zkoumá tlak letadel, pak bylo zjištěno, že její skus byl schopen síly téměř 4 200 newtonů. To je přibližně třikrát více, než dokáže dospělý tygr či průměrně rostlý krokodýl.
Josephoartigasia monesi ale nebyla obávaným predátorem. Svou čelist používala na žvýkání a vyhrabávání kořenů, k obraně a také námluvám. Tedy stejně, jako je tomu u jiných zvířat, kteří chtějí zvítězit na svým sokem v lásce.
Zdroje:
