Vědci našli v jeskyni 3 300 let starý obří ptačí dráp: Monstrum vážilo 230 kg

vyhynulý moa

vyhynulý moa

Foto: Shutterstock.com

Když v roce 1987 zkoumal tým z Novozélandské speleologické společnosti jeskyně hory Mount Owen na Novém Zélandu, narazil na obří ptačí nohu, která jim vyrazila dech. Speleologové se domnívali, že patří dinosaurovi. Nález pařátu jako ze sci-fi se stal znovu senzací, když byl po více než třech desetiletích zpřístupněn veřejnosti prostřednictvím internetu.

Pařát v rukou vědců

Nález zkamenělého pařátu z owenských jeskyní je pro archeology nesmírně cenný, protože se perfektně zachovaly nejen kosti, ale i tkáň, svalovina, kůže i peří, což jim dává velký prostor pro mnohé studie. Zjistili, že je noha 3 300 let stará a není to ostatek dinosaura, ale patří vyhynulému nelétavému ptačímu druhu moa, který obýval Nový Zéland. Předpokládají, že se pravděpodobně vyvinul z linie, která se objevila před 80 miliony lety na superkontinentu Gondwana. Moa zahrnoval tři čeledě, šest rodů a devět druhů. Lišily se velikostí. Některé nebyly o nic větší než krocan, ale největší druh byl skutečný obr; dosahoval výšky 3,6 metrů a vážil kolem 230 kilogramů. Ptáci moa neměli křídla ani ocas. Svůj název dostali z odvozeniny polynéského slova pták.

Zdroj: Youtube

Proč moa vymřeli?

Během evoluce vznikaly nové živočišné i rostlinné druhy. Mnohé zanikly, protože se nedokázaly přizpůsobit novým životním podmínkám. O vymření nebo téměř vyhubení velkého počtu druhů se „zasloužil“ také člověk. Vědci se proto snažili najít i příčinu vyhynutí moa. Dle nálezů pozůstatků se ví, že se živili semeny, listy a jinou vegetací, občas sezobli nějakého brouka či hmyz. Jejich jediným predátorem byl Haastův orel.

V Austrálii byla objevena „nejstarší“ kostra dravce

Vědci našli nejstaršího predátora pravěku. Byl strašlivý a oběti drtil nohama

Ptáci moa vyhynuli před 700-800 lety. Což je dle vědců krátce po té, kdy se na Nový Zéland dostali polynéští Maorové. Domnívají se proto, že se moa stali jejich lovnou zvěří, nejspíš je noví osídlenci ostrova připravili i o životní prostředí. Stejného názoru je evoluční biolog, který se výzkumem těchto ptáků zabývá: „Nevyhnutelným závěrem je, že tito ptáci nestárli, rod nebyl na pokraji vyhynutí stářím a nechystali se odejít ze světa. Spíše se jednalo o silné, zdravé populace, pak se setkaly s lidmi, kteří ukončili jejich život.“ Spolu s ptáky moa vyhynul i Haastův orel. Díky zachovalému pařátu se vědcům podařilo získat tři čtvrti genomu DNA, takže by bylo možné je naklonovat. Zajistit jim jejich původní domov by však nebylo snadné, a tak to nezní jako dobrý nápad. Spíš bychom se měli zabývat tím, abychom nevyhubili i další živočichy, které na naší planetě ještě zbyli.

Samovolné výbuchy velryb

Samovolné výbuchy velryb. Pro zvláštní úkaz našli vědci už vysvětlení

Zdroje: www.histecho.comwww.awesomeinventions.com