Nedávný výzkum vědců z Čínské akademie věd, Qujing Normal University a University of Birmingham, zveřejněný v prestižním časopise Nature (Zdroj: www.nature.com) odhalil, že fosilie bizarního zvířete s vnějším kostnatým „brněním“ a několika páry ostnů, je o 15 let milionů starší, než doposud nejstarší známá ryba Romundina patřící mezi čelistnaté.

Tento nález tak přepisuje dějiny evoluce. „Významně se zkrátil časový rámec pro vznik čelistnatých ryb od jejich nejbližších bezčelisťových předků. Musíme tak přehodnotit rychlost vývoje raných obratlovců a vztah mezi morfologickými a molekulárními změnami v těchto skupinách," vysvětluje Dr. Ivan J. Sansom z University of Birmingham.

Obrněný žralok z Číny a evoluce

Před Fanjingshaniaou byli všichni živočichové bez čelisti. V rámci evoluce se však tkáň po obou stranách mozku nespojila v jeden velký horní ret, ale rozdvojila se kolem nosních dutin. Proto i my máme nos vystupující dopředu a dvě nosní dírky. Díky tomuto vývoji začaly čelistnanaté ryby používat ústa k chytání kořisti a kousání. Tak se obohatil jídelníček obratlovců. Řada z nich se pak stala predátory.

Fanjingshania měla další rysy, díky nimž se odlišovala od všech známých obratlovců. Konkrétně dermální ploténky ramenního pletence spojující se s páteří. Ventrální a laterální část ramenních plátů rozprostírající k zadnímu okraji trnů hrudní ploutve a výrazné kmenové šupiny s korunami složenými z řady zubovitých prvků zdobených nesouvislými hřebeny.

„Hned nám bylo jasné, že ramenní pletenec s řadou ploutvových trnů je klíčem k určení nového druhu evolučního stromu raných obratlovců," říká Sansom. „Fosilizované kosti Fanjingshanie navíc neočekávaně vykazují důkazy o rozsáhlé přestavbě skeletu, které jsou typicky spojeny s vývojem kostnatých ryb." Tým také objevil dvacet zubů, což jim pomohlo určit, že tvor měl klenutý okraj čelisti podobné žraločí.

Evoluční objevy

Ve skalách provincie Hunan a Chongqing byla navíc nalezena celá kostra vyhynulé bezčelisťové sladkovodní ryby Galeaspida. Až doposud byly vykopány pouze fosilie hlav těchto zvláštních zvířat.

Pozůstatky odhalují první vývoj párových ploutví táhnoucích se od zadní části hlavy až po samý konec ocasu. „Tento objev pomůže lépe pochopit vývoj nejen ryb, ale také nás lidí, pyšnící se horními a dolními končetinami," vysvětluje Zhikun Gai z Bristolské univerzity.

Zdroj:

www.zivot.7x.cz, www.dailymail.co.uk, www.eurekalert.org, www.vat.pravda.sk