Jsou kolem nás a přesto je nevidíme a nevnímáme. Jejich levá a pravá strana není symetrická, samovolně se mění jedno v druhé a objevují se tam, kde vznikají elektrony. Tajemné částice hmoty, na které nepůsobí ani silná jaderná či elektromagnetická interakce, ale jen slabá interakce a velmi málo také gravitace. To jsou neutrina. Elementární částice, jež prakticky nereagují s okolím, a proto je obtížné je detekovat. Patří mezi základní částice vesmíru, které byly zrozené v neuvěřitelně silné energii velkého třesku. Vědci věří, že mohou vyprávět o počátku vesmíru i jaderné reakci.

Observatoř ANITA

Z vesmíru k nám vysílá neutrina například Slunce, v jehož nitru dochází k atomovému rozpadu. Záblesky se snaží zachytávat observatoře IceCube a ANITA (Impulsive Transient Antenna) americké vesmírné agentury NASA. IceCube obsahuje obrovský detekční systém, sahající do hloubky téměř 3 kilometrů. Ten monitoruje záblesky modrého světla pocházející z jednoho krychlového kilometru ledové hmoty. Ty vznikají v době, kdy neutrina prolétávající ledem zareagují s atomy uvnitř molekul vody. ANITA je oproti tomu umístěna na stratosférickém balónu, který lítá nad antarktickým kontinentem. Právě ANITA zachytila v letech 2006 a 2014 zvláštní chování neutrina.

Observatoř ANITA byla navržena tak, aby detekovala spršky částic kosmického záření prostřednictvím rádiových signálů buď na cestě k ledovému povrchu Antarktidy nebo naopak, směrem do vesmíru poté, co se od něj odrazily. ANITA a IceCube se vlastně vzájemně doplňují.

Neznámá částice

Stalo se však, že ANITA zachytila částice, které IceCube neviděl. I přesto, že je jeho detekční systém citlivější. „Závěr je, že částice musely přijít shora, odrazit se od ledu do detektoru ANITY, aniž by zanechaly jakoukoli stopu v ledu, kterou by IceCube zaznamenal. Navíc tyto částice měly příliš vysokou energii," říká vedoucí výzkumu Peter Gorham. Díky ní neutrina začala reagovat se svým okolím. „Obecně se tvrdí, že neutrina představují ´nepolapitelné´ nebo ´strašidelné´ částice, protože mají pozoruhodnou schopnost procházet materiálem, aniž by se o něco rozbila," vysvětluje astrofyzik Alex Pizzuto z Wisconsin-Madisonské univerzity ve Spojených státech. Nyní se však chovala jako „sloni v porcelánu". Jaké částice tedy ANITA detekovala?

Zdroj: Youtube

Vědci zatím netuší. Mohlo jít o extrémně energetické kosmické záření, jež dalo vzniknout nové částici, 500x hmotnější než proton. Fyzik Luise A. Anchordoqui také spekuloval, že detektory zachytily částice pocházejí z vesmíru, který je k tomu našemu přesně „zrcadlový“. Od tohoto názoru se však Peter Gorham distancuje.

Zdroje:

www.plus.rozhlas.cz, www.edition.cnn.com, www.www.blesk.cz, www.livingfuture.cz, www.denik.cz