Obsidiánová pila: strašlivá zbraň Aztéků kosila Španěly dvojím hrozným způsobem

Jarouš M Komořanský | 1. 11. 2021

Obsidiánová pila hrůzostrašná zbraň Aztéků, kteří ji používali jako součást smrtelného rituálu. Tváří v tvář téhle zubaté zbrani mnoho španělských dobyvatelů omdlévalo hrůzou. Ostrá čepel dokázala připravit pomalou a bolestivou smrt, ale Aztékové raději svou oběť pomalu mučili. Přivedli odsouzeného na pokraj smrti a pak jej obětovali zaživa.

Lidská oběť byla ve víře indiánů důležitá pro správný chod světa. Abyste se mohli stát elitním válečníkem, museli jste z bitevního pole přivést alespoň dvacet živých zajatců. A pak přišla ke slovu „makuahuitl“ neboli obsidiánová pila, někdy nazývaná i Panna Marie Makany. Ideální zbraní ke splnění tohoto úkolu, která vháněla děs a přídech smrti do očí španělských conquistadorů. Na její sílu se můžete podívat zde:

Zdroj: Youtube

Víme málo, ale i to stačí

O makuahuitl toho víme velmi málo, protože se zachoval jen jediný exemplář, a ten byl v Madridu roku 1884 zničen požárem. Ale i to málo je dostatečně děsivé, abychom si udělali obrázek o této zbrani. Obsidiánová pila byl silný tří nebo čtyřmetrový dřevěný kyj s hroty s množstvím čepelí vyrobených z obsidiánu, které byly údajně ještě ostřejší než ocel.

Byla nejobávanější zbraní, kterou vládli aztéčtí válečníci před i během doby španělského výboje ve Střední Americe počínaje 15. stoletím. Když se invazivní Španělé ocitli proti aztéckým válečníkům ovládajícím makuahuitly, udržovali si dostatečný odstup - a to z dobrého důvodu: Dřevěnou pálku osazenou vybroušenými kusy sopečného skla používali totiž Aztékové a jiné indiánské kmeny na krvavý boj zblízka.

Ač se dochoval pouze jeden exemplář, dochovala se spousta výpovědí, popisů a kreseb originálních exemplářů, proto si můžeme dobře zrekonstruovat zkázu, jakou tahle zbraň rozsévala při boji.

Ceněni byli živí zajatci

Díky svému propracovanému designu měla makuahuitl dvě základní funkce.

Jelikož připomínala kriketovou pálku, její plochá dřevěná část po straně lemovaná ostrými obsidiánovými zuby byla více než vhodná na to, aby někomu silnou ránou způsobila bezvědomí. A pak už se mohla omráčená oběť „připravit“ na obětní ceremoniál.

A její druhou funkcí byla právě její ostrost způsobená obsidiánovými zuby, dlouhými několik centimetrů, rozestavěnými po čtyřech až osmi kouscích na každé straně. Zbraň tak připomínala pilu ostřejší než vysoce kvalitní ocelové žiletky. Nebylo proto těžké dobře naučeným pohybem zneškodnit nepřítele jednou ranou. Pokud měl tedy to štěstí a nebyl po první ráně mrtev. Zbraň totiž byla natolik nebezpečná, že jedinou ranou bylo možné oddělit hlavu koně od těla.

Makuahuitl byla každopádně zbraní primárně určenou pro hrůzná zranění, ale ne pro okamžitou smrt. Byla totiž součástí rituálu.

Záhadná epidemie vyhubila půlku populace Aztéků. V čem je podobná koronaviru?
Magazín

Záhadná epidemie vyhubila půlku populace Aztéků. V čem je podobná koronaviru?

Absurdní cesta ke svobodě

I v zajetí byla šance na svobodu, a to tehdy, když se zajatému válečníkovi podařilo porazit sedm elitních aztéckých válečníků vyzbrojených makuahuitly a štíty. Zajatec byl navíc připoután za kotník k velké kamenné kruhové platformě a na obranu měl k dispozici štít a dřevěnou tyč ozdobenou bavlněnými pírky, která měla simulovat obsidiánovou čepel.

Jeden z názvů této strašné zbraně, který vchází z Panny Marie, vznikl ze zobrazení svatých v Novém Španělsku, kde se objevilo několik svatých obrázků s Pannou Marií držící tuhle smrtelnou zbraň v rukách sepjatých k prosbě. Důvodem je, že při jednom z útoků domorodců byl „s takovou zuřivostí a vztekem“ napaden i obraz s Panenkou Marií, který však jako zázrakem utrpěl pouze mělký zásek...

Rituál: V hlavní roli makuahuitl

Aztécká zbraň byla velmi silná a pronikla i do písemných pramenů. Jedno svědectví z roku 1519, jež vydal společník dobyvatel Hernán Cortés, říká: „Mají meče tohoto druhu - ze dřeva vyrobeného jako meč pro obě ruce, ale s rukojetí ne tak dlouhou; asi tři prsty do šíře. Okraje jsou rýhované a do drážek jsou vsazeny kamenné nože, které řezají jako čepel Toledo. Jednoho dne jsem viděl, jak Indián bojuje s namontovaným mužem, a dal koni svého protivníka takovou ránu do prsou, že ji otevřel vnitřnostem a on padl na místě mrtvý. A ten samý den jsem viděl dalšího indiána, jak dal dalšímu koni ránu do krku, která mu ho natáhla mrtvého k nohám. “

Zbraň „tupé síly“

Obsidiánová pila nebyla však používána pouze Aztéky; používalo ji mnoho středoamerických civilizací v Mexiku a Střední Americe. Kmeny proti sobě často bojovaly a potřebovaly válečné zajatce, aby uklidnily své bohy. Makuahuitl tedy byla tedy zbraň tupé síly, plus mohla někoho zabít či zmrzačit. Učarovala dokonce i Kryštofu Kolumbovi, který jeden exemplář přivezl do Španělska. Ač se ani jeden původní exemplář nedochoval, na základě ilustrací lidé vyrobili obsidiánové motorové pily pro přehlídky a muzea. Síla této zbraně nebyla zapomenuta.

Zdroje: cs.9unknownfacts.com, www.chladnezbrane.eu, sk1.istanbulbear.org, www.muzivcesku.cz

Tagy Hernán Cortés Kryštof Kolumbus Madrid Maria Mexiko pila rituál Střední Amerika Španělsko zbraň