Diamant naznačuje, že v zemském plášti je vody jako v oceánu. I když je tato voda chemicky vázána na strukturu minerálů a neproudí jako skutečný oceán, zřejmě ovlivňuje geologii ve velkém měřítku, například deskovou tektoniku a sopečnou činnost.
Voda by například mohla přispívat k rozvoji oblastí plášťového vzedmutí známých jako plumy, které jsou horkými místy pro sopky. Právě nalezený diamant obsahuje jediný známý vzorek minerálu ze zemského pláště.
Na diamant se podívejte zde:
Diamantové oko do nitra Země
Nádherná modrá vada v diamantu drahokamové kvality z Botswany je ve skutečnosti malým fragmentem hlubokého nitra Země. Vada, tzv. inkluze, vypadá jako rybí oko: tmavě modrý střed obklopený bílým oparem. Tato kapsa minerálu ringwoodit pochází z hloubky 660 kilometrů, což je hranice mezi svrchním a spodním pláštěm, kde seismické vlny pohybující se zemským nitrem záhadně mění rychlost. Jedná se o jediný vzorek svého druhu, jediný superhluboký diamant a ještě k tomu s inkluzí.
Naprostá většina diamantů vzniká v hloubce asi 150 až 200 km pod zemským povrchem. Hrstka jich však pochází z mnohem větších hloubek a právě ringwoodit může vznikat pouze při neuvěřitelně vysokých tlacích. V zemské kůře se nevyskytuje, ale někdy se objevuje zachycený v meteoritech. V zemském plášti se ringwoodit vyskytuje při tlacích až do výšky 660 km.
Minerální inkluze obsahující seskupení ringwooditu, enstatitu a ferroperiklázu. Zorné pole je 0,91 mm.
Ohromující kousek pláště obaleného diamanty objevila minerální fyzička Tingting Gu, která chtěla studovat vzácné inkluze, které se nacházejí v diamantech. Ač jsou inkluze pro šperky nežádoucí, protože zakrývají jiskru diamantu, pro vědce jsou cenné, jelikož zachycují kousky prostředí, ve kterém diamant před tisíciletími vznikl.
Na zcela nové video o oceánu uvnitř země se podívejte tady:
Ringwoodit a voda
Ringwoodit zadržuje velmi dobře vodu, proto i v jeho inkluzi se nachází nepatrné množství vody vázané na molekuly tvořící minerál. Pokud je ringwoodit skutečně z velké části zvodnělý v přechodové zóně pláště, mohla by voda uložená v hlubinách Země snadno převýšit vodu na povrchu planety.
Víme, že oceánské desky s sebou nesou vodu, když je desková tektonika zatlačuje do pláště. Ale nevíme, jak hluboko může tato voda cestovat. Anebo je možné, že voda se tam nachází již od vzniku Země.
Až pochopíme, jak voda koluje mezi hlubinami a povrchem Země, možná zjistíme, jak se během 4,5 miliardy let historie Země vyvinula v tak hydratovanou planetu.
