Vznikl v hloubce 660 km, přímo na rozhraní svrchního a spodního pláště planety. 1,5 karátový diamant typu IaB se tak stal přímým důkazem, že tato oblast, známá jako přechodová zóna, zadržuje mnohem více vody a oxidu uhličitého, než se dříve myslelo.
Analýza kamene potvrdila to, co bylo dlouhou dobu jen teorií. Tedy, že voda z oceánů prosakuje do nitra oběžnice, a je tak součástí celého koloběhu. „Cirkulace nezahrnuje pouze povrch Země a atmosféru. Sahá hluboko až tam, kde se desky kůry noří do pláště,“ vysvětluje Steven Jacobsen z Northwestern University.
Oceán pod Zemí
Životodárná tekutina se shlukuje konkrétně ve vrstvách minerálu ringwoodit, jenž se v zemském plášti vyvíjí pouze při vysokých tlacích a teplotách, ale dokáže poměrně dobře uchovávat H₂O.
„Nerosty z této oblasti jsou velmi vzácné, dokonce i mezi klenoty superhlubokého původu, které tvoří pouze jedno procento všech diamantů,“ říká profesor Frank Brenker z Institutu pro geovědy na Goethově univerzitě ve Frankfurtu. „Jeho chemické složení ale bylo prakticky stejné jako u úlomků horniny nalezených v čedičích kdekoli na světě. Tím bylo potvrzené, že není žádnou anomálií.”
Podle odborníků tedy přechodová zóna není vyprahlou pouští. Právě naopak. Představit si ji můžeme jako kaši sedimentu a hydratovaných kamenů. „Obsahuje třikrát více tekutiny, než je objem všech oceánů,” říká Brenker.
Voda v horninách
To může vysvětlovat, proč je na Zemi tolik vody. Řada teorií naznačovala, že se sem dostala až po nárazu komet. Nyní se ale zdá, že planeta molekuly vázala již při svém vzniku a na povrch pronikla z jejích hlubin.
Odborníci však upozorňují, že jejich objev není využitelný k zásobování lidstva vodou. Alespoň zatím. Spíše naznačuje, kolik málo o naší domovině víme.
Zdroje: www.ssec.si.edu, www.mysteriesrunsolved.com, www.nature.com, www.ndtv.com
