Vědci z několika prestižních amerických univerzit analyzovali komplexní data od více než stovky dobrovolníků ve věku od 25 do 75 let. Sledovali u nich změny na úrovni molekul, buněk i celých orgánových systémů. A výsledky jejich několikaletého výzkumu přinesly překvapivé zjištění – lidské tělo prochází dvěma významnými vlnami zrychleného stárnutí.
Zlomové body odhaleny
„Dlouho jsme se domnívali, že stárnutí je lineární proces. Naše studie ale ukazuje, že tomu tak není,“ říká hlavní autor výzkumu profesor Michael Snyder. Analýza podle něj odhalila, že u 81 % ze sledovaných dochází k výrazným změnám kolem 44. a 60. roku života. „Tyto změny se týkají široké škály procesů v našem těle – od zpomalení metabolismu, přes horší odezvu imunitního systému až po zhoršenou funkci různých orgánů,“ vysvětluje Snyder. „Je to, jako by tělo v těchto obdobích procházelo jakousi rekonfigurací.“
Proč zrovna 44 a 60 let?
Otázkou zůstává, proč ke zrychlenému stárnutí dochází právě v těchto věkových obdobích. Vědci mají několik teorií, ale definitivní odpověď zatím neznají. „Věk okolo 44 let může být spojen s hormonálními změnami, které nastávají v období přechodu do středního věku,“ uvažuje spoluautorka studie, lékařka Sarah Johnsonová. „Šedesátka pak může být jakýmsi předělem mezi středním a pozdním věkem. Je navíc možné, že z hlediska evoluce bylo výhodné, aby lidé zůstali vitální zhruba do 60 let věku, aby mohli pomáhat s výchovou vnoučat,“ říká profesor Snyder. „A po překročení této hranice už ale nebylo z evolučního hlediska tak důležité udržovat optimální funkce organismu.“
Co se v těle mění?
Studie odhalila, že kolem 44. roku života navíc dochází k výrazným změnám v metabolismu. „Například jsme zjistili, že schopnost těla zpracovávat tuky a alkohol se v tomto období významně snižuje,“ vysvětluje Johnsonová. Kolem 60. roku pak vědci pozorovali výrazné změny v imunitním systému. „Starší lidé jsou pak náchylnější k infekcím a autoimunitním onemocněním,“ dodává. Výzkum také ukázal, že v obou těchto obdobích dochází ke zhoršení stability kůže a svalů. „V těchto věkových obdobích se tak často objevují i problémy s klouby či zhoršuje elasticita kůže.“
Co s tím?
Se stárnutím se zkrátka musíme smířit. A ačkoli studie přináší poněkud znepokojivé zjištění, autoři zdůrazňují, ať nepanikaříme. Naopak, tyto poznatky podle nich mohou pomoci v prevenci a léčbě věkem podmíněných onemocnění. „Například můžeme doporučit lidem kolem 40. roku života, aby věnovali zvýšenou pozornost svému metabolismu a stravování. Pro lidi blížící se šedesátce zase může být klíčové zaměřit se na podporu imunitního systému a prevenci zánětlivých procesů v těle,“ tvrdí Johnsonová s tím, že doporučuje pravidelný pohyb, vyváženou stravu bohatou na antioxidanty, dostatek spánku a minimalizaci stresu – to vše bez ohledu na věk.
Budoucnost výzkumu stárnutí
Představte si, že bychom dokázali oddálit nástup zrychleného stárnutí o několik let. Právě tato průlomová studie podle odborníků otevírá nové možnosti pro výzkum. Pokud totiž známe konkrétní molekulární změny, které nastávají v těchto klíčových obdobích, můžeme se zaměřit na jejich ovlivnění. „Naším dlouhodobým cílem je vyvinout metody, které umožní přesně určit biologický věk jednotlivce a na základě toho navrhnout preventivní opatření každému na míru.“ Kdoví, jednou tu třeba budeme v plném zdraví až do stovky.
Zdroje: zoom.iprima.cz, www.nature.com, www.6000kroku.cz