Pohyb Měsíce, konkrétně jeho eliptická dráha, způsobuje příliv a odliv. Změny ve výši přílivu a odlivu však nestačí k tomu, aby způsobily záplavy. Četnost, trvání a intenzita povodní může být způsobena řadou faktorů, včetně vydatných srážek, tání sněhu a selhání člověkem vytvořených struktur, jako jsou přehrady a hráze.
Kombinace dvou faktorů
To, že přirozené kmitání Měsíce mění příliv a odliv na Zemi, víme. Jenže kromě toho se mění i naše klima, což neprorokuje dobré vyhlídky. Můžeme to doložit i z historie, kdy v polovině 30. let 20. století bude měsíční cyklus nastaven tak, aby zesílil příliv a odliv na Zemi.
Právě v kombinaci se stoupající hladinou moří by se měla četnost záplav na Zemi výrazně zvýšit, zjistili vědci. Studie NASA hovoří o převrácení přirozeného měsíčního cyklu v kombinaci se stoupající hladinou moří již do poloviny 30. let tohoto století. Na video se podívejte zde:
Změna klimatu je spojována s nárůstem četnosti a intenzity přívalových srážek, které mohou vést k povodním. Ty jsou však způsobeny rostoucí teplotou a skleníkovými plyny, nikoliv oběžnou dráhou Měsíce. Sklon Měsíce se mění v 18,6letém cyklu a tento pohyb ovlivňuje příliv a odliv na Zemi.
Záplavy hrozí hlavně na pobřeží, říká studie
Jak uvádí výzkum, zveřejněný v časopise Nature Climate Change, „změny úhlu oběžné dráhy Měsíce a jeho postavení vůči Zemi a Slunci v nadcházejících desetiletích zesílí účinky zvyšování hladiny moří“. Prudký nárůst přílivových záplav poznamená zejména pobřežní oblasti Atlantiku a Mexického zálivu.
Alarmující je, že dle studie by se do poloviny příštího desetiletí záplavy mohly rozšířit téměř ve všech pobřežních oblastech.
Cyklus dle výzkumu „nemění sílu slapových sil ani gravitační síly Měsíce, ale má tendenci zvětšovat rozpětí mezi nejvyšším a nejnižším přílivem a odlivem během dne," tvrdí Phil Thompson, odborný asistent na Havajské univerzitě a hlavní autor studie. To dle něj způsobí, že nejvyšší příliv je ještě vyšší a nejnižší příliv ještě nižší. Spolu s táním pevninského ledu, jako jsou ledovce a ledové kry, by mohly mít změny přílivu a odlivu na Zemi nejškodlivější dopad.
Tání ledovců se spolu s měsíčními cykly může stát katastrofou pro pobřežní oblasti.
Změny se sčítají
Povodňové nebezpečí a nebezpečí záplav tedy bude přicházet pomalu. Povodně se však při přílivu budou zřejmě seskupovat podle sezónních cyklů a dle nejhoršího scénáře by pak k záplavám mohlo docházet až dvacetkrát za měsíc nebo téměř denně, řekl Benjamin Hamlington z Laboratoře proudového pohonu NASA a spoluautor studie. Zpráva by měla být pro pobřežní komunity varovným signálem, aby byly připraveny na změny. Od roku 2030 by totiž mělo začít tzv. "desetiletí dramatického nárůstu počtu povodní".
Zatímco v roce 2019 zaznamenal Národní úřad pro oceán a atmosféru více než 600 povodní, v polovině 30. let 21. století vědci očekávají třikrát až čtyřikrát větší množství. Některé povodně budou navíc dlouhodobé a mohly by trvat déle než měsíc. I když množství záplav nebude tak nebezpečné, jako hurikán, může mít za následek velké ekonomické škody.
Zdroje: www.nbcnews.com, www.usatoday.com
