Chronica Boemorum je obecně považována za jedno z nejvýznamnějších českých středověkých literárních děl. Patří do okruhu tzv. národních kronik, jež obsahují nejen popis dějin etnik, ale také se snaží o ospravedlnění současného politického stavu. Nejedná se proto o díla faktografická, ale především ideologická.
Kosmas netvořil výjimku. Podle odborníků se děkan snažil obhájit nárok Čechů na české území a vysvětlit roli aristokracie.
Legendu o praotci Čechovi si tak s největší pravděpodobností vymyslel. Až podezřele totiž připomíná příběh o Mojžíšovi. Svého zakladatele národa neboli „hero eponymus“ mají navíc také Izraelité, Italové, Řekové, Arméni, Frankové, Góti, Belgičané i Bavoři.
Odkud přišli Češi?
Zarážející zároveň je, že Kosmas se nezmínil, z jaké země lidé okolo stařešiny přišli. První česky veršovaná kronika z roku 1314, tzv. Dalimilova je ale konkrétnější. Její autor napsal, že Čech kdysi vládl Charvátské zemi.
Toto území mělo kdysi obsahovat téměř celou naši republiku, Krakov, západ Maďarska, Slovensko, jihozápad Ukrajiny a sever Rumunska. Část jeho obyvatel mělo podniknout cestu na západ Balkánského poloostrova, kde založili Chorvatsko.
Charvátská země
Odkud Dalimil původ praotce Čecha zjistil, je záhadou. Odborníci předpokládají, že čerpal z jiných kronik, a to jak tuzemských, tak zahraničních. Překvapivé ale je, že se pravděpodobně nemýlil a naši předci opravdu přišli z Bílého Charvátska. Důkazem toho je analýza DNA.
„Češi, pokud si je představíme jako skupinku mladých mužů obsazující nějakou oblast, se na naše území dostali koncem pátého nebo začátkem šestého století našeho letopočtu,” říká Jaromír Beneš, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v rozhovoru pro iDnes.
Krajinu „mlékem a strdím” oplývající si měli přivlastnit nejen vojensky, ale také nábožensky. „Proto praotec Čech nesl na svých bedrech tzv. dědky neboli bůžky, symbolizující předky.” Podle Beneše byly v té době nahrazeny převážně elity. Obyvatelstvo zůstalo původní. „To dokládají i archeologické nálezy,” doplňuje.
Odkud přišli Češi?
Kdo jsou tedy podle bioarcheologa dnešní Češi? „Jedná se o obyvatelstvo středo-východoevropské, které se formovalo v době, kdy ve střední až severozápadní Evropě vznikaly germánské kmeny a slovanský jazykový okruh ve střední a severovýchodní Evropě,” říká.
Zároveň upozorňuje na studii doktorky Anny Jurasové z polského Krakova, jež se svými kolegy analyzovala DNA z kostí z několika pohřebišť ve střední Evropě z doby druhého až třetího století našeho letopočtu a pozůstatků, pocházející z 13. až 14. století z téže oblasti. Zjistila, že populace z obou období se překrývají a v genetických haplotypech jsou si velmi podobné.
„Tento starověký genom je velmi typický i pro Čechy, Slováky a Poláky. České slovanské obyvatelstvo, jež přišlo v 5. a 6. století na naše území, tak pochází z polsko ukrajinského prostoru severně od karpatského oblouku,” vysvětluje vědec.
Karpatský oblouk
Pokud se tedy badatelé a autor Dalimilovy kroniky nemýlí, naši prapředci přišli opravdu z Charvátské země. Důležité je však podotknout, že Čechy nejsou „křižovatkou Evropy” nazývány nadarmo. Proto v naší krvi koluje DNA většiny těch, kteří se zde usadili v rámci stěhování národů nebo během bojových nájezdů.
Zdroje: www.cs.wikipedia.org, www.dvojka.rozhlas.cz, www.plus.rozhlas.cz, www.idnes.cz
