Idea postavit na bojiště husary vyzdobené křídy vznikla v Polsku v 16. století. I přesto se ale zřejmě nejedná o původní myšlenku a kořeny okřídlených husarů je lepší hledat dále za hranicemi, například na Balkáně, kde je v průběhu 10. století rekrutovala Byzantská říše.
Na bojišti měla křídla zastrašit nepřítele, naopak mimo bojiště svědčila o důležitém společenském postavení. Okřídlené husary nasazovala polská koruna proti nepřátelům v různých bitvách. Na dokument o okřídlených husarech se podívejte zde:
Armáda všech národností
Do Byzantské říše pak později vtrhli Osmané a podle jednoho z příběhů se srbští rytíři, jimž se říkalo usars nebo gusars v srbštině, stěhovali do Uher a Polska právě po osmanském triumfu v bitvě u Kosova v roce 1389. A tyto státy se chtěly Turkům pomstít. Na počátku 16. století se pak objevily první případy srbských jezdců sloužících v polském vojsku, a kromě toho ve stejné době začala polská armáda najímat jezdce jiných národností. Mezi husary se tak objevil skutečný mix národností - Maďaři, Litevci a Poláci. Cílem bylo jediné – pomsta. Odvetu měli provést právě okřídlení husaři. Srbští rytíři přitom mohli sloužit jako žoldnéři, protože stát, kterému sloužili, již neexistoval.
HIstorická rekonstrukce okřídlených husarů.
Husaři za Bátoryho
Významnou postavou v historii husarů byl polský král Stefan Batory, který usedl na trůn v roce 1576. Právě za jeho vlády dostala husarská jízda svou jedinečnou podobu. Srbští rytíři byli naopak lehcí jezdci, vybavení lehkou zbrojí a asymetrickými balkánskými štíty.
Bátory se rozhodl tuto zbroj změnit a byl zavedl zbroj těžkou, štít a zbraně, které používali rytíři v jeho vlasti.
Okřídlení husaři zapadali někam mezi tyto dva typy válečníků. Nosili náprsní plát a byli vyzbrojeni dlouhým kopím, ale nenosili štít. Zato byli naprosto jedineční – byli jediní, kdo měl na bojišti křídla! Na to, jak monumentální byla tato armáda se podívejte ve krátké skeči zde:
Křídla – jedinečná odlišnost
Právě "křídla" okřídlené husary odlišovala od všech ostatních jezdeckých jednotek. Byla vyrobena coby dvojice dřevěných rámů, na které se připevňovala orlí, supí nebo sokolí pera. Takto vybavená křídla pak byla připevněna k sedlu husarských koní, a to až do konce 17. století, kdy byla naopak připevněna na zbroj. Takto vypadají okřídlení husaři právě na dobových vyobrazeních.
Okřídlení husaři byli vrcholem slávy polské armády.
K čemu křídla?
Možná byste si mysleli, že křídla měla dloužit k hladšímu pohybu na bojišti, ale taková nebyla jejich úloha. Jejich funkce však není přesně jasná dodnes. Zatímco jedni tvrdí, že se používala pouze pro přehlídky, historický výzkum ukazuje, že se skutečně používala v bitvě. Navíc se s nimi pojí mnohé příběhy, jako například že vydávala zvuk, když husaři útočili na nepřítele.
Podle jiných zase měla křídla jen úlohu překvapit protivníka, nebo jej přinejmenším vyšokovat. V kombinaci s pláštěnkami z leopardí kůže, což byly ve skutečnosti kožešiny z rysů, měli okřídlení husaři nahánět hrůzu těm, na které útočili. Jejich hlavním cílem v bitvě totiž bylo rozvrátit nepřátelskou formaci.
Úpadek okřídlených rytířů
Nejslavnější bitvou, které se okřídlení rytíři zúčastnili, byla bitva při obléhání Vídně v roce 1683, kdy byli Osmané poraženi spojenou křesťanskou armádou vedenou Janem III Sobieským, polským králem a litevským velkoknížetem. Tato bitva byla pro Osmany osudná a po ní sláva těchto výjimečných bojovníků upadala, až utichla docela. V roce 1776 je polský parlament formálně rozpustil. Na vině byl především rozvoj vojenské techniky, která dokázala účinněji čelit jejich smrtícím náložím, dále pak vývoj střelných zbraní, které byly přesnější a rychleji se nabíjely. Okřídlení rytíři už zkrátka neplnili svou funkci, ale i přesto si však zachovali ve společnosti své postavení a mnozí k nim vzhlíželi s respektem. Přece jen představovali jedno z nejslavnějších období Polska.
Zdroje:
upload.wikimedia.org, historyofyesterday.com, ageofempires.fandom.com
