Oproti romantickému protikladu Romea a Julie zde nešlo o nehynoucí lásku, ale schopnosti přivést dítě. Jeho zákonná manželka Juta byla neplodná, tak se alespoň neúspěch počít dítě hodnotil - pokud byl problém, pak jedině na straně ženy, muži neplodní nebyli. Božena tak byla jedinou nadějí na pokračování rodinné linie.
Oldřich si nikdy nemyslel, že by jednou mohl převzít moc nad zemí. Po smrti otce se vlády ujal nejstarší syn Boleslav III., jeho vláda skončila osudovým rozhodnutím vyvraždit Vršovce; po tomto kroku byl oslepen a uvězněn na doživotí. Boleslav neměl žádné syny, kteří by vládu nad zemí převzali. Druhý nejstarší Jaromír byl jako vládce slabý, a protože byl vykastrovaný, jeho linie taktéž nemohla pokračovat. Oldřich svého bratra roku 1012 svrhl a stal se knížetem sám.
Pro Boženu nebyla role druhé manželky jednoduchá, z rodinné minulosti svého manžela si uvědomila, pod jakým tlakem bude žít, dokud Oldřichovi nezplodí syna. I tak se nenechala odradit, Oldřicha milovala. Lidé si jí vážili, její prostý původ úctě poddaných nebránil, právě naopak.
A jejich manželství nebránilo ani náboženství. Křesťanství, které by takový svazek bralo jako hříšný, mělo v 11. století v českých zemích pouze politické fungování. Muži mohli mít dvě a více žen a ženy se zase mohly vázat s ženatým mužem. To také vysvětluje, proč se Oldřich své první manželky nezbavil. Kvůli své neplodnosti ale sestoupila o jednu příčku v hierarchii manželek a prvního místa se ujala Božena. Ta svou životní úlohu splnila a povila syna. Svého manžela Oldřicha přežila a dožila se v té době opravdu požehnaného věku 70 let.
Existence kněžky Boženy nikdy nebyla potvrzena. Kosmas se podle historiků pravděpodobně inspiroval příběhem z dalekého Lutychu, kde si normandský vévoda Robert vzal dceru kožišníka a ze vztahu vznikl budoucí anglicky král Vilém I.. Nasvědčuje tomu i fakt, že příjmení Křesina, které Božena nese, se nápadně podobá latinskému výrazu pro kožišníka - crusinarius.