Oldřicha Víznera si spoustu lidí pamatuje z filmů jako Léto s kovbojem nebo Saturnin. Málokdo ale ví, že chybělo skutečně málo a Vízner se hercem nikdy nestal. „Absolvoval jsem jedenáctiletou střední školu se stavařským zaměřením," prozradil před nějakou dobou pro iDnes.cz.

Zanedlouho stál ale před zásadním rozhodnutím, jestli dál pokračovat ve svém oboru, nebo přejít na DAMU. „I když se to tak nezdá, naše profese je velmi náročná. Proces, kdy se postava rodí, je někdy doslova k nepřežití. Trvá to dlouho, než se v ní usadíte, a přitom už je představení dávno v běhu," stěžoval si Vízner na hereckou profesi, které dal nakonec přednost.

Herec malých rolí

Oldřich Vízner byl známý jako herec malých rolí, ale dokázal je zahrát vždy natolik precizně a perfektně, že si ho lidé vryli do paměti. Snad nikdo nezapomene na film Léto s kovbojem, kde hrál studenta medicíny Boba.

Následně si ho budou všichni pamatovat z krásné dětské pohádky na pokračování, která se jmenovala Arabela. Tam si zahrál prince Vilibalda, který byl tak trochu nemehlo a nějakou dobu tvořil pár s princeznou Xénií, kterou pro změnu hrála Dagmar Patrasová.

Patrně jeho jedna z nejslavnějších rolí byla ve filmu Saturnin z roku 1994. Této roli věnoval skutečně spoustu času, ale na závěr zhodnotil, že to bylo skutečně náročné. „Vážnou tvář mám v běžném životě dodnes a hřbet taky moc neohýbám ve snaze zachovat si nějaký ten svůj ksicht," řekl.

Bratr mu zemřel před očima

Oldřich Vízner má za sebou velmi náročné životní etapy, které musel překonat. Jednou z nejtěžších bylo, když mu zemřel bratr Vladimír před očima. Vladimír pracoval jako kameraman a měl pouhých třiačtyřicet let. Psal se rok 1983 a bratři vyrazili společně na dovolenou.

Rozhodli se, že pojedou prozkoumat krásy italské Elby. Jakmile dorazili na smluvené místo, rozdělali si stany a chtěli si připravit večeři na plynovém vařiči. Vladimírovi se druhý plynový vařič vznítil v ruce, načež se oheň bleskurychle rozšířil po jeho celém těle i na okolní věci. Byl okamžitě převezen do nemocnice, kde o svůj život bojoval dlouhých šestnáct dní. Nakonec prohrál. V roce 2022 pochoval svého třetího bratra Jaroslava.

Oldřich Vízner se s jeho smrtí nedokázal hodně dlouho smířit. Dokonce se mu z tak traumatizujícího zážitku rozjela maniodeprese. „Byla jsem u toho a dokážu to pochopit, jak to muselo s Oldou zamávat. Bylo to opravdu strašné a děsivé," řekla před lety v rozhovoru pro CNN Prima News hercova první manželka Jana Šulcová. „Trpěl psychickými potížemi. Byl tak nešťastný, že začal být pro své okolí nesnesitelný. Udělalo to z něj jiného člověka,“ dodala.

Další bratr Oldřicha se jmenoval Vlastimil. Psal se rok 1954 a Vlastimila při jízdě na kole srazil německý nákladní vůz.

„Nevím, jestli to má ještě někdo, třeba jsem výjimka, ale pro mne je nejhorší, když něco musím a nemůžu se ovládnout,“ okomentoval herec před lety své maniodepresivní stavy.

Parkinsonova Choroba

Zdraví Oldřicha Víznera je v posledních letech skutečně chatrné. Ještě v roce 2019 dokázal sám dojít na pohřeb kolegyně Jany Drbohlavové. O měsíc později musel na operaci kyčelního kloubu. Vše se ale následně velmi zkomplikovalo. Kyčel herci z kloubní hlavice vypadala a on musel znova na sál.

Od té chvíle se bohužel začal pohybovat pouze o holi a s velkými obtížemi. Aby toho nebylo málo, tak se u něj rozvinula Parkinsonova choroba. S nemocí mu pomáhá Olga Menzelová, jinak by byl doslova úplně ztracený. Jeho zdravotní stav mu v 77 letech nedovoluje hrát a vydělávat peníze.

Oldřich Vízner by se bez pomoci Olgy ocitl kompletně bez peněz. Finanční pomoc získal z nadačního fondu Jiřího Menzela. "Jsem vděčný za podporu a možnost nadstandardní péče v době, kdy už ze zdravotních důvodů nemohu hrát," napsal Vízner v dopise pro Olgu. "Herci neodcházejí do důchodu, herci hrajou, dokud můžou. Jsem vděčný za podporu a možnost nadstandardní péče v době, kdy už ze zdravotních důvodů nemohu hrát," dodal.

Zdroje: Prima CNN News, Vlasta.cz