Olga Hepnarová, největší masová vražedkyně u nás. Co ji vedlo k strašnému činu?

Michalina Olszańska ve filmu Já, Olga Hepnarová

Michalina Olszańska ve filmu Já, Olga Hepnarová

Foto: Profimedia.CZ

Soudní znalci se shodli, že Olga Hepnarová netrpěla žádnou duševní poruchou. Jak je ale v tom případě možné, že úmyslně vjela do skupiny lidí na tramvajové zastávce a snažila se jich co nejvíce usmrtit? Motiv jejího činu nelze přesně pochopit dodnes.

Pod koly vypůjčeného nákladního vozu nakonec našlo smrt osm osob, Olze Hepnarové to ale bylo jedno. Chtěla zabít libovolný počet lidí; čím více, tím lépe. Bylo léto 1973 a Olga právě oslavila 22. narozeniny. Přestože stála na prahu života, pokládala ho za zmařený. Neviděla pro sebe budoucnost a vinu za to kladla společnosti.

Tichá voda semlela břehy 

Byla přecitlivělá a sebemenší výtku vnímala jako strašlivou křivdu. Nerozuměla si s rodiči ani se sestrou, uspokojení nenacházela ani v přátelských a milostných vztazích. Přitahovali ji muži i ženy, ale její touhy nebyly nijak silné. Psychiatrům se ve vězení svěřila, že si připadá "málo sexuální". Přesto udržovala dlouhodobý vztah s partnerem Mirkem, který se ji snažil pochopit. Dokonce ji přesvědčil, aby vyhledala odbornou pomoc.

Olga poté skutečně zašla do bohnické psychiatrické léčebny a promluvila si s místním lékařem. Nedokázala však přesně vyjádřit, co ji trápí. Opakovala jen, že je unavená. Psychiatr na ní neshledal nic zvláštního a doporučil jí dovolenou.

Tato zkušenost ji jen utvrdila v přesvědčení, že jí nikdo nepomůže. Každý ji ignoroval, nikomu nestála ani za krátké zamyšlení. Od okolí očekávala více, než jí mohlo poskytnout. Neuvědomovala si, že běžní lidé neumí číst myšlenky a nenapadne je, že s ní něco není v pořádku, když o svých potížích nebude mluvit. A to právě Olga neuměla.

Zvolila to nejhorší řešení

Na druhé straně se ale mohla pochlubit slušným písemným projevem. "S trochou nadsázky říkáme, že kdyby sedla a napsala knihu o tom, jak osamělá frustrovaná holka přejede náklaďákem lidi na tramvajové zastávce, třeba by z ní byla uznávaná existenciální spisovatelka a nemusela dojít tak daleko," míní Tomáš Weinreb, který spolu s Petrem Kazdou natočil snímek Já, Olga Hepnarová.
(Zdroj: https://magazin.aktualne.cz/)

Stopařky - ilustrační foto

Vzpomínáte na Smrt stopařek? Toto je skutečný příběh vraha. Je horší než film

Když se nedokázala vyjádřit slovy, rozhodla se promluvit činem. Zároveň si dala záležet na tom, aby se celý svět dozvěděl, že ten čin spáchala ona. Chvíli před vraždou poslala dopisy do Svobodného slova a Mladé fronty, kde se ze všeho vyznala. Oba zakončila příznačnou douškou: "Acta non verba" - činy, nikoli slova.

Na tramvajové zastávce kousek nad Strossmayerovým náměstím ten den čekala skupinka starých lidí. Před rozjetým nákladním vozem neměli šanci uskočit. Olga Hepnarová se zapsala do dějin Československa jako poslední vražedkyně, která byla za svůj zločin popravena oběšením.

Zdroje: www.novinky.cz, www.idnes.cz, magazin.aktualne.cz

Akční letáky