Legendární červ olgoj chorchoj existuje, tvrdí vědci. Je obrovský. Zabíjí až z šesti metrů

Jarouš M Komořanský | 30. 11. 2022

Legendy o mongolském smrtícím červovi daly vzniknout i mnoha názvům společností a klubů, především se však tradují jako strašidelné příběhy. Legendární příšera byla ztvárněna v uměleckých dílech, ale dodnes nevíme, co to vlastně je.

Je možné, že předlohou mongolské nestvůry je tatarský písečný červ (Eryx tataricus), kterého v Mongolsku nazývají červem smrti (mongolsky: олгой-хорхой, olgoi-khorkhoi) nebo velkým střevním červem. Je to tvor, který údajně existuje v poušti Gobi, a po jehož stopách se vydala celá řada výprav a expedic. S rozšířením znalostí o ekologii pouště Gobi se ukazuje, že to, co bylo považováno za mongolského červa smrti, mohl být ve skutečnosti druh zmije nebo krysodlaka, který se v oblasti vyskytuje. Kromě jasně růžového a červeného masa se popisy červa shodují s těmito druhy hadů.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jak vypadá smrtonosný červ?

Červa Olgoj chorchoj některá díla popisují jako klobásovitého červa o délce až dvou metrů, který „nemá hlavu ani nohu a je tak jedovatý, že pouhý dotek znamená okamžitou smrt. Žije v nejopuštěnějších částech pouště Gobi. Jiní jej zase popisují jako přerostlou žížalu, tlusté střevo naplněné krví, nebo jako „šišku salámu“. Při pohybu se neplazí dopředu, ale koulí se do strany a zanechává tak charakteristickou stopu. Dle výpovědí dokáže člověka usmrtit na vzdálenost až šesti metrů, a to buď elektřinou nebo silným jedem.

Podle legend se při útoku jeho narůžovělá barva změní v rudou, jeho přední část těla se vztyčí a celkově velmi ztmavne. Objevuje se prý jen v červnu nebo červenci, nejteplejším období roku, kdy se zahrabává do písku nebo zalézá do děr.

Z hroznýše obřím červem

Poprvé se o této podivné chiméře psalo v knize amerického paleontologa Roye Chapmana Andrewse z roku 1926 s názvem Po stopách dávného člověka. Ani Andrews se s ním ale nesetkal tváří v tvář, ale popisuje v knize netvora z druhé ruky. Vyprávění údajně slyšel na setkání mongolských úředníků: "Nikdo z přítomných tvora nikdy neviděl, ale všichni pevně věřili v jeho existenci a podrobně ho popisovali."

Je ale i možné, že předlohou k historkám byl písečný hroznýš, jelikož v roce 1983 byl exemplář tatarského písečného hroznýše (se stejným latinským názvem Eryx tataricus) ukázán místním obyvatelům, kteří tvrdili, že viděli "olgoi-khorkhoi". Zajímavé je, že všichni potvrdili, že se jedná o stejné zvíře. Jako obrovského a odporného tvora bez nohou jej popsal v roce 1922 i mongolský premiér Damdinbazar. Po jeho stopách se vydávaly výpravy ještě před několika lety, a je možné, že další ještě přijdou.

Potápěči natočili u Antarktidy podivné humanoidní stvoření. Vědci neví, co to je
Magazín

Potápěči natočili u Antarktidy podivné humanoidní stvoření. Vědci neví, co to je

Po stopách olgoje chorchoje

Ačkoli sám Andrews coby paleontolog v existenci zvláštního děsivého tvora nevěřil, opakovaně o něm zveřejňoval informace, které potvrdily, že žije v nejvyprahlejších písečných oblastech západní Gobi, zejména na západě a severu pouště.

Kromě Andrewse hovoří o červovi i Ivan Mackerle v knize Altajn Tsaadakh Govd z roku 1987. I on však jen cituje mongolskou legendu, která popisuje, že „tvor se pohybuje pod zemí a na povrchu vytváří vlny písku, které umožňují jeho odhalení. Dokáže prý zabíjet na dálku, a to buď vystříknutím jedu na kořist, nebo elektrickým výbojem. Žije a zahrabává se především v podzemí, jen výjimečně vylézá na povrch.“

Ač se zvíře objevuje v pohádkách i sci-fi literatuře, dosud není jeho existence nijak potvrzena.

Ruský paleontolog a spisovatel science fiction Ivan Jefremov v letech 1946-49 studoval zkameněliny v poušti Gobi a napsal, že legendu slyšel mnohokrát, ale nikdo netvrdil, že by červa viděl. Dokonce i v 90. letech se do pouště Gobi vydaly s Mackerlem malé skupiny společníků, včetně české výpravy, aby červa hledali.

Jak červa najít a jak se chovat?

Frank Herbert Dun ve svých románech říká, že obří fiktivní písečné červy lze vylákat na povrch země rytmickým bušením. Právě za tímto účelem tedy Mackerle sestrojil "tlampač" poháněný motorem. Ten používal při pokusech hledání olgoje a neváhal sáhnout ani k malým explozím.

Po něm v roce 2005 uspořádal zoologický novinář Richard Freeman dokonce expedici na lov červa smrti. Ani on ale nezaznamenal úspěch a celou záležitost uzavřel s tím, že smrtící červ je ve skutečnosti nějaký neznámý druh ještěra, červa nebo amfisbaena.

O rok později se za olgojem chorchojem vydala i expedice v rámci televizní reality show Destination Truth, následovala TV3 News. Všechny ale skončily stejně. Jednalo se o rozhovory s domorodci, z nichž každý tvrdil, že červa viděl, ale to je vše. V poslední době už nebyla zaznamenána žádná další pozorování.

Ta dosavadní byla pravděpodobně způsobena chybnou identifikací druhu nebo halucinacemi v pouštních podmínkách. Nikdy nebyly nalezeny žádné fotografie ani pozůstatky, proto je dnes červ považován za pouhou legendu.

Většina Mongolů v něj však stále věří a někteří jej dokonce nepovažují za zvíře, ale nadpřirozenou bytost, a tak se bojí vyslovit jeho jméno.

Zdroje: en.wikipedia.org/wiki/Mongolian_death_worm, enigmaplus.cz

Tagy Frank Herbert Gobi Ivan Antonovič Jefremov Ivan Mackerle kniha Mongolsko Olgoj chorchoj Roy Chapman Andrews smrt